Stříbrné krejcary z Vratislavi
Stříbrné krejcary z Vratislavi razila slezská mincovna pro habsburské panovníky v 17. století a v první polovině 18. století. Patří sem tříkrejcary a šestikrejcary Leopolda I., jeho patnáctikrejcary, které Vratislav razila vedle Prahy nejhojněji, a patnáctikrejcary Karla VI. z let 1733–1738.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Krejcary a dvoukrejcary se ve Vratislavi razily už po zavedení zlatníkové měny roku 1561. Za Ferdinanda II. Štýrského a Ferdinanda III. Habsburského patřily tříkrejcar, tedy groš, a krejcar k nejhojněji raženým mincím vratislavské mincovny.
Patnáctikrejcar zavedl Leopold I. vyhláškou z 28. 3. 1659; měl vážit 6,4 g a hodnotu nesl římskou číslicí XV pod poprsím panovníka. Vratislav jej razila v letech 1659–1665, 1670, 1674–1676, 1681, 1692–1694 a 1696; ražby z 90. let pocházejí od mincmistra M. M. Wackerla se značkou MMW. Šestikrejcary se tu za Leopolda I. razily v letech 1665–1666, 1672–1693 a 1696.
Karel VI. patnáctikrejcar obnovil a ve Vratislavi jej razil v letech 1733–1738. Roku 1750 nominál devalvoval na sedmnáctikrejcar a jeho ražba skončila; vratislavská mincovna byla pro Habsburky uzavřena už 30. 1. 1741.
