Stříbrné lati
Stříbrné lati razila první Lotyšská republika ve dvacátých a třicátých letech 20. století: mince 1, 2 a 5 latů ze stříbra o ryzosti 835/1000. Pětilat s dívkou v lidovém kroji, zvanou Milda, se stal symbolem nezávislosti. Obnovený lat z let 1993–2013 už měl ze stříbra jen pamětní mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Lat zavedlo Lotyšsko 3. srpna 1922 a mince od jednoho latu výše razilo ze stříbra o ryzosti 835/1000; drobné hodnoty v santimech byly z obecných kovů. Jednolat s letopočtem 1924 vážil 5 g, dvoulat z let 1925 a 1926 10 g. Na lícní straně nesly státní znak se štítonoši, na rubu hodnotu ve věnci.
Nejznámější stříbrnou mincí je pětilat, který přibyl o Vánocích 1929 a razil se v letech 1929, 1931 a 1932. Váží 25 g, na hraně nese nápis DIEVS SVĒTĪ LATVIJU (Bože, žehnej Lotyšsku) a obě strany navrhl Rihards Zariņš. Dívce v lidovém kroji s klasy na rameni se začalo říkat Milda; modelem byla Zelma Brauere, korektorka státní tiskárny cenin.
Po sovětské okupaci byl lat 25. března 1941 zrušen a stříbrné mince zůstaly lidem jen jako kov a památka; pětilat se stal tichým symbolem ztracené nezávislosti. Obnovený lat z let 1993–2013 stříbro do oběhu nevrátil, stříbrné byly jen pamětní mince Lotyšské banky, mezi nimi roku 2012 ražba s Mildou k 90. výročí banky. Týž motiv nesou i lotyšské mince 1 a 2 eura.





