Stříbrné lei
Stříbrné lei jsou rumunské mince ražené ze stříbra – od 50 bani po pět lei z let 1870–1914, kdy rumunský leu odpovídal francouzskému franku, přes 100 až 500 lei králů Karla II. a Michala I. z let 1932–1942 až po poslední stříbrné 25 000 a 100 000 lei z poválečné inflace let 1946–1947.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Rumunský leu zavedl zákon z roku 1867 jako jednotku rovnou francouzskému franku: jeden leu měl obsahovat 5 gramů stříbra ryzosti 835/1000. Stříbrné 50 bani, 1 a 2 lei se razily od roku 1870, roku 1880 k nim přibylo pětilei o hmotnosti 25 gramů. Na prvních pětilei stojí Karel I. Rumunský jako kníže (DOMNUL ROMANIEI), po vyhlášení království roku 1881 jako král (REGE AL ROMANIEI).
Roku 1889 se Rumunsko jednostranně připojilo k zásadám Latinské mincovní unie a přešlo na zlatý standard. Stříbrné mince od té doby sloužily jako doplňkové platidlo, které se muselo přijímat jen do částky 50 lei. Ražba mincí se zastavila roku 1914 a po válce se obnovila v hliníku a dalších obecných kovech.
Ke stříbru se Rumunsko vrátilo ve 30. letech: roku 1932 vyšlo stříbrné 100 lei, roku 1935 menší 250 lei a za války v letech 1941–1942 stříbrné 200 a 500 lei. Pětisetlei z roku 1941 o hmotnosti 25 gramů ryzosti 835/1000 připomíná připojení Besarábie. Na líci nese krále Michala I. Rumunského, na rubu moldavského knížete Štěpána III. Velikého s modelem kláštera Putna.
Poslední stříbrné oběžné mince přinesla poválečná inflace – 25 000 lei z roku 1946 a 100 000 lei z let 1946–1947. Měnová reforma roku 1947 pak stříbro z rumunských oběžných mincí vytlačila.





