Stříbrná leva
Stříbrná leva jsou bulharské mince ražené ze stříbra – oběžné 50 stotinek až 5 leva podle norem Latinské mincovní unie z 80. a 90. let 19. století, stříbrné 20 až 100 leva z let 1930–1937 a pamětní dvouleva a pětileva socialistického Bulharska, ražená od roku 1965 k výročím osobností a událostí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Bulharský lev vznikl brzy po obnovení státu v roce 1878 a jeho první mince přišly v 80. letech 19. století. Stříbrné 50 stotinek, 1, 2 a 5 leva odpovídaly parametrům Latinské mincovní unie, takže lev měl stejnou váhu a ryzost jako francouzský frank. Pětileva tak vážila 25 gramů stříbra ryzosti 900/1000 stejně jako francouzská pětifranková mince.
Unijní normy Bulharsko dodržovalo do první světové války. Ke stříbru se vrátilo ještě v letech 1930–1937, kdy razilo stříbrné 20, 50 a 100 leva s portrétem cara Borise III. Bulharského. Byly to už mince z méně ryzího stříbra, odpovídající poválečné, výrazně slabší měně.
Za socialistického Bulharska stříbro z oběhu zmizelo a vracelo se jen na pamětních mincích. Od roku 1965 vycházela pamětní dvouleva a pětileva ze stříbra ryzosti 900/1000, v 70. letech hlavně pětileva k výročím spisovatelů, buditelů a politiků. Patří k nim pětileva 1970 ke 120. výročí narození spisovatele Ivana Vazova o hmotnosti 20,5 gramu a pětileva 1974 k 50. výročí smrti politika Aleksandara Stambolijského.
Od roku 1976 se u části pamětních ražeb ryzost snížila na 500/1000 a vedle stříbrných vycházely i pamětní mince ze slitiny mědi a niklu. Stříbro tak na bulharských levech ve 20. století provázelo spíš slavnostní příležitosti než běžné placení.





