Stříbrné libry
Stříbrné libry jsou mince s nominálem libry nebo jejích násobků ražené ve stříbře. Libra byla po staletí hlavně účetní jednotkou; jako stříbrná mince se objevila výjimečně za anglické občanské války a dnes ve stříbře vznikají především pamětní a sběratelské ražby britské mincovny a zámořských území.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Libra vznikla jako váhová a účetní jednotka: počítalo se v ní 240 stříbrných pencí neboli dvacet šilinků. Jako minci ji ale Anglie po celý středověk nerazila – v oběhu byly pence a groše, později šilinky – a první skutečná librová mince přišla až roku 1489 v podobě zlatého sovereignu Jindřicha VII. Tudora. Stříbrná libra tak v britských dějinách zůstala spíš výjimkou než pravidlem.
Nejznámější výjimkou jsou stříbrné libry Karla I. Stuarta z let 1642–1644. Za občanské války, kdy londýnskou mincovnu ovládal parlament, se razily nejprve v Shrewsbury a pak v Oxfordu, kam se přesunul královský dvůr; stříbro pocházelo mimo jiné z nádobí odevzdaného oxfordskými kolejemi. S hmotností kolem 120 gramů jde o největší anglické ručně ražené stříbrné mince. Rub nese hodnotu XX šilinků a královo prohlášení, že bude hájit protestantské náboženství, zákony Anglie a svobodu parlamentu.
Do oběhu se librová mince vrátila až roku 1983, tentokrát z niklové mosazi, a stříbro od té doby patří jen sběratelským verzím v leštěné ražbě (proof). Stejně je tomu u pětilibrové hodnoty, kterou od roku 1990 nese velká pamětní mince crown: běžné kusy jsou z mědiniklu, sběratelské ze sterlingového stříbra. Tuto praxi převzala i zámořská území s vlastní librou, například Gibraltar, jehož pětilibrovka z roku 2005 připomíná dvousté výročí bitvy u Trafalgaru.





