Stříbrné libry
Stříbrné libry označují mince nebo peněžní jednotky spojené s označením libra, ražené ve stříbře. V numismatice jde o širší kategorii, v níž se význam názvu i podoba mincí mohou lišit podle země a období.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný spolkový tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1869, známý jako Madonnentaler, spojuje královskou ražbu s výraznou mariánskou symbolikou Bavorska. Patří k atraktivním...
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1856 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1629 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1628 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1864 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Označení libra má v evropských dějinách dlouhou tradici a původně souviselo s váhovým i účetním systémem. V mincovnictví se tento název objevoval v různých podobách, přičemž ne vždy šlo o zcela stejný nominál nebo stejnou peněžní funkci.
U stříbrných ražeb je důležité rozlišovat mezi názvem měnové jednotky a konkrétní mincí. V některých případech mohla libra označovat účetní celek, jindy se název přenesl i na skutečně ražené mince, jejichž hmotnost, ryzost i oběh závisely na místních zvyklostech a dobových měnových poměrech.
Stříbrné libry jsou historicky zajímavé tím, že ukazují návaznost mezi staršími váhovými soustavami a vývojem peněžních systémů. Z jejich podoby, opisu i ikonografie lze často vyčíst, do jakého kulturního a politického prostředí patřily, i když konkrétní provedení se mezi jednotlivými oblastmi značně lišilo.
Při zařazování těchto mincí je proto vhodné sledovat nejen kov a název nominálu, ale také zemi, období a přesnější typ. Právě tyto údaje pomáhají určit, co výraz libra v daném případě znamená a jaké místo měla mince v dobovém oběhu.
