Stříbrné liri
Stříbrné liri představují mince nesoucí označení lira nebo jeho místní podobu, ražené ve stříbře v prostředí italských a příbuzných měnových tradic. Tato kategorie zahrnuje kusy, na nichž je vedle nominálu podstatný i kov, protože stříbro ovlivňovalo vzhled, hmotnostní standard i praktické užití mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná období, kdy říše hledala stabilitu uprostřed krizí 3. století. Motiv Annony zdůrazňuje zásobování, hojnost a...
Sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Securitas Perpetua vyjadřuje touhu po trvalé bezpečnosti a stabilitě říše po...
Stříbrný denár císaře Commoda z římské mincovny představuje ražbu závěru éry adoptivních císařů. Motiv Providentie odkazuje na prozíravost, ochranu a představu dobré vlády,...
Stříbrný denár císaře Hadriána s motivem Felicitas představuje elegantní ražbu vrcholného římského císařství. Spojuje portrétní mincovnictví druhého století s poselstvím...
Stříbrný denár T. Carisia z roku 46 př. n. l. pochází z pozdního období římské republiky, kdy se mocenské poměry v Římě rychle měnily. Ražba s motivem Viktorie a referencí...
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1807 připomíná období po zániku Svaté říše římské a upevňování Rakouského císařství. Vídeňská ražba s certifikací NGC MS 62 je...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Pojem lira má v evropské numismatice dlouhé trvání a v různých obdobích označoval účetní i skutečně raženou měnovou jednotku. U stříbrných lir se proto lze setkat s rozdílným pojetím podle místa a doby vzniku, přesto však obvykle patří do širšího okruhu peněžního systému navázaného na italské prostředí.
Pro sběratele i zájemce o dějiny jsou tyto mince zajímavé především tím, že spojují měnovou funkci s dobovým výtvarným stylem a státní reprezentací. Na jejich podobě se často odráží proměny panovnické titulatury, znaků, portrétního zobrazení i obecného vkusu své doby.
Stříbro jako mincovní kov mělo v dlouhém časovém rámci zvláštní postavení, protože umožňovalo razit oběživo s poměrně zřetelně vyjádřenou hodnotou. U konkrétních kusů proto bývá důležité sledovat nejen nominál, ale také ryzost, hmotnostní okruh, kvalitu ražby a míru opotřebení, které mohou napovědět o jejich původu i oběhu.
Kategorie stříbrných lir tak zahrnuje materiál, který je vhodné posuzovat v širších historických souvislostech, nikoli jen podle samotného názvu nominálu. Právě srovnání různých emisí může ukázat, jak se v čase proměňovalo peněžnictví, ikonografie i technické zpracování mincí v regionech, kde se lira používala.
