Stříbrné markky
Stříbrné markky razilo Finsko od roku 1864, kdy ještě jako velkovévodství Ruské říše dostalo vlastní měnu. Plnohodnotné stříbrné 1 a 2 markkaa obíhaly do první světové války, po ní stříbro zmizelo z oběhu a vrátilo se jen nakrátko v 60. letech a do pamětních mincí, například k 50. výročí nezávislosti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Finská markka vznikla roku 1860 jako náhrada ruského rublu v poměru čtyři marky za rubl. Roku 1865 ji Finsko odpoutalo od rublu a navázalo na stříbro, čímž se stala samostatnou měnou. Už od let 1864–1865 se razily stříbrné mince 25 a 50 penniä a 1 a 2 markkaa. Markky měly ryzost 868/1000 a byly plnohodnotné, drobné penniä jen 750/1000.
Stříbrné markky obíhaly po celé období velkovévodství. Po první světové válce a vyhlášení nezávislosti se ražba ze stříbra zastavila a od roku 1921 nahradil stříbrné 25 a 50 penniä a 1 markku mědinikl. Inflace během druhé světové války a po ní snížila hodnotu marky natolik, že v 50. letech obíhaly i mince ve stovkách marek; od roku 1956 se stovky a dvoustovky razily opět ze stříbra.
Měnová reforma roku 1963 zavedla novou marku v hodnotě sta starých. Jedna marka se zpočátku razila ze slitiny s 35 % stříbra (letopočty 1964–1968), pak přešla na mědinikl a byla poslední finskou oběžnou mincí s obsahem stříbra. Stříbro se dál uplatnilo v pamětních mincích – k nim patří deset marek z roku 1967 k padesátému výročí nezávislosti, ražené ze stříbra 900/1000 v nákladu jednoho milionu kusů.





