Stříbrné marky z Cách
Stříbrné marky z Cách jsou mince svobodného říšského města Cáchy, které od konce 16. století razilo vlastní stříbrné mince v hodnotě několika marek, obvykle s poprsím Karla Velikého. Cášská marka byla místní početní jednotka, s pozdější říšskou markou z roku 1871 nemá nic společného.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Stříbrná 1/2 marka Německého císařství z roku 1915 představuje drobný nominál z období první světové války. Certifikace NGC MS 66+ podtrhuje mimořádně vysokou zachovalost a...
Stříbrná třímarka z roku 1911 připomíná 100. výročí založení univerzity ve Vratislavi. Na minci jsou portréty Fridricha Viléma III. a císaře Viléma II., pod jejichž vládou škola...
Stříbrná dvoumarka z roku 1904 pochází z období vlády německého císaře a pruského krále Viléma II. Mince představuje typickou oběžnou ražbu Německého císařství a zároveň...
Stříbrná pětimarka Viléma I. z roku 1876 s mincovní značkou C (Frankfurt) je ikonickým symbolem raného císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.
Ovládací prvky výpisu
Říšské město Cáchy razilo od roku 1577 mince v hodnotě 2, 3, 4 a 6 marek a právě ty tvořily hlavní část jeho stříbrného oběživa. Zpočátku platilo 26 marek za jeden říšský tolar a marka tak obsahovala o něco více než gram stříbra; od roku 1700 už jen 0,3 až 0,4 g. Obvyklý vzhled tvořilo na líci poprsí Karla Velikého a na rubu označení hodnoty.
Vedle oběžných mincí vydávala městská rada také stříbrné radní známky v hodnotě 32, 16 a 8 marek. Osmimarková ražba z roku 1752 připomíná v opisech výsadní postavení města: nápis CAESAREAE CORONATIONIS LOCUS označuje Cáchy za místo císařské korunovace a opis URBS AQUENSIS URBS REGALIS REGNI SEDES PRINCIPALIS je nazývá královským městem a hlavním sídlem království.
