Stříbrné marky
Stříbrné marky se razily od roku 1873, kdy jednotná německá měna nahradila tolary a zlaté jednotlivých států. Pěti-, tří-, dvou- a jednomarky ze stříbra 900/1000 byly drobnou mincí vedle zlata; po hyperinflaci se stříbro vrátilo v říšských markách s ryzostí 500/1000 a v západoněmecké pětimarce vydrželo do roku 1974.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1901 připomíná 200 let od vzniku Království pruského. Spojuje osobnost Fridricha I. s érou Viléma II. a představuje sběratelsky zajímavou...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Stříbrná 1/2 marka Německého císařství z roku 1915 představuje drobný nominál z období první světové války. Certifikace NGC MS 66+ podtrhuje mimořádně vysokou zachovalost a...
Stříbrná třímarka z roku 1911 připomíná 100. výročí založení univerzity ve Vratislavi. Na minci jsou portréty Fridricha Viléma III. a císaře Viléma II., pod jejichž vládou škola...
Stříbrná dvoumarka z roku 1904 pochází z období vlády německého císaře a pruského krále Viléma II. Mince představuje typickou oběžnou ražbu Německého císařství a zároveň...
Stříbrná pětimarka Viléma I. z roku 1876 s mincovní značkou C (Frankfurt) je ikonickým symbolem raného císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.
Ovládací prvky výpisu
Marka se stala jednotkou sjednoceného německého císařství a odpovídala třetině tolaru. Základem nové měny bylo zlato, stříbrné marky proto byly mincí drobnou: na jednu marku připadalo 5 g ryzího stříbra místo 5,55 g, které by odpovídaly plné hodnotě. Razily se ze stříbra ryzosti 900/1000 v hodnotách 5, 2 a 1 marka a půl marky, od roku 1908 přibyla trojmarka. Jednomarka vážila 5,556 g při průměru 24 mm.
Každý spolkový stát směl razit stříbrné marky s portrétem vlastního panovníka, svobodná města Hamburk, Brémy a Lübeck s městským znakem; rub s říšskou orlicí a opisem DEUTSCHES REICH byl společný. Písmeno pod orlicí označuje mincovnu – A Berlín, D Mnichov, E Drážďany a později Muldenhütten, F Stuttgart, J Hamburk. Staré spolkové tolary platily vedle marek za tři marky až do roku 1907, o rok později jejich místo zaujala trojmarka.
První světová válka ražbu stříbra utlumila; jednomarka se razila do roku 1916, půlmarka do roku 1919. Po hyperinflaci přinesla nová říšská marka v letech 1925–1927 stříbrné jedno- a dvoumarky a později tří- a pětimarky, už jen s polovičním obsahem stříbra. V letech 1925–1932 vyšla řada pamětních tří- a pětimarek, mezi nimi pětimarka se vzducholodí Graf Zeppelin z roku 1930; oběžnou pětimarku zdobil dub. Říšská marka platila do měnové reformy roku 1948.
Stříbro se v markových mincích udrželo i po druhé světové válce. Spolková republika Německo razila oběžnou pětimarku ze stříbra 625/1000 v letech 1951–1974 a stříbrné pamětní marky vydávalo západní i východní Německo.
