Stříbrné medaile
Stříbrné medaile provázejí medailérství od jáchymovských ražeb 16. století ve váze tolarů přes korunovační dary až po pamětní medaile 19. a 20. století. Stříbro bylo kovem menšího a dražšího nákladu: tutéž medaili dostávali ve stříbře předplatitelé a významní obdarovaní, ostatní v bronzu či tombaku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrná replika výtěžkového tolaru Marie Terezie z roku 1758 připomíná slavnou mincovní tradici 18. století, kdy byly tyto mince raženy jako odměna za výnosy z...
Francouzská medaile cti práce byla udělena C. Chantelotovi v roce 2013. Pozlacená stříbrná medaile nese ženskou personifikaci Francouzské republiky a na reverzu jméno oceněného,...
Francouzská čestná medaile práce byla v roce 1992 udělena paní M. Bouleové. Pozlacenou stříbrnou medaili doplňuje stuha v barvách Francie s rozetou a ratolestí; averz nese...
Francouzská čestná medaile za práci z roku 1969 byla udělena L. Pitaultovi francouzským ministerstvem práce a sociálního zabezpečení. Portrétní medaili doplňuje trikolorní stuha...
Československá stříbrná medaile v hodnotě 5 dukátů z roku 1972 připomíná oběti Ležáků. Výrazný motiv ženy s dítětem doplňuje opis se jménem obce a letopočtem 1942; protější...
Československý stříbrný pamětní 10dukát z roku 1972 připomíná Lidice a památku padlých a umučených. Výraznou kompozici s ženskou hlavou doplňuje motiv růže a trnové konstrukce....
Reprezentativní stříbrná pětidukátová medaile z roku 1929, vydaná k tisíciletému výročí úmrtí sv. Václava, patří k nejvýznamnějším numismatickým dílům první republiky....
Stříbrný korunovační žeton připomíná korunovaci Karolíny Augusty uherskou královnou v Prešpurku roku 1825. Spojuje panovnickou reprezentaci Františka I. s motivem korunovačních...
Prvními skutečnými medailemi na našem území byly jáchymovské medaile první poloviny 16. století – velké stříbrné ražby ve váze tolarů, jejich násobků a dílů s biblickými výjevy, mezi nimi takzvané morové tolary. Ze stříbra byly i české korunovační ražby od Matyáše (1611) po Ferdinanda V. (1836): drobné kusy se při korunovačním průvodu rozhazovaly mezi lid, těžší ve váze tolarů a jejich násobků dostávali jako dar významní hosté.
V 18. a 19. století se ražba medailí k nejrůznějším příležitostem stala běžnou a ustálil se zvyk razit tutéž medaili ve více kovech. Omezený počet kusů z drahého kovu, většinou ze stříbra, byl určen předplatitelům a významným osobnostem, větší náklad z bronzu, tombaku či mědi ostatním zájemcům. Kus v jiném kovu, než bylo původně určeno, se nazývá odražek; u medailí jde o běžnou součást nákladu, ne o zkušební unikát. Stříbro je vedle bronzu a tombaku hlavním medailérským kovem i dnes.
Čisté stříbro se k ražbě používá málo, od středověku se slévalo s mědí v předepsaném poměru. Ryzost se dnes udává v tisícinách, starší prameny ji uvádějí v lotech: ryzí stříbro mělo 16 lotů, desetilotové tedy odpovídá ryzosti 625/1000. Pod ryzostí 500/1000 ztrácí slitina stříbřitou barvu. V Československu razila medaile kremnická mincovna i soukromé ražebny jako F. Anýž, Karnet & Kyselý nebo I. B. Pichl, roku 1993 přibyla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.





