Stříbrné mince Alexandra I. Karađorđeviće
Stříbrné mince Alexandra I. Karađorđeviće zahrnují jugoslávské dinárové ražby z období jeho vlády. Padesátidinár z roku 1932 nese králův profil a státní znak s korunovaným dvouhlavým orlem. Jde o stříbrnou oběžnou minci s ryzostí 750 tisícin; její opisy uvádějí královský titul i hodnotu v cyrilici.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Jugoslávský stříbrný padesátidinár s Alexandrem I. má královu hlavu z profilu obrácenou doleva. Lícní opis jej označuje za krále Jugoslávie. Rub zobrazuje korunovaný státní znak a pod ním hodnotu 50 dinárů. Letopočet 1932 je rozdělen po stranách heraldické kompozice.
Emise má katalogovou hmotnost 23,3 gramu a obsah stříbra 750 tisícin. Existují ražby z Bělehradu i Londýna, přičemž bělehradské provedení nese na líci označení místní mincovny. Jméno panovníka a cyrilský nápis samy o sobě proto neurčují místo výroby. Návrh obou stran vytvořil Percy Metcalfe.





