Stříbrné mince Christopha Franze von Busecka
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) byl posledním bamberským knížetem biskupem. Úřad získal 7. dubna 1794 a světskou moc ztratil 29. září 1802, kdy knížectví převzalo Bavorsko v rámci německé mediatizace. Církevní titul si ponechal až do smrti roku 1805 a jeho ražby jsou posledními mincemi bamberského knížectví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) se narodil 28. prosince 1724 a do dějin vstoupil jako muž, jímž skončila osmisetletá tradice bamberského knížecího biskupství. Nebyla to role, kterou by si zvolil – doba mu ji přidělila.
Úřad získal 7. dubna 1794 a téhož dne byl vysvěcen na kněze; biskupské svěcení mu 16. srpna 1795 udělil jeho synovec Georg Karl von Fechenbach. Nastupoval tedy do funkce v době, kdy revoluční Francie právě přepisovala mapu Evropy.
Zkoušku ohněm nezvládl. Když roku 1796 vpadla do Bamberka francouzská vojska, uprchl do Prahy; roku 1799, když Francouzi postoupili dál, se přesunul do Saalfeldu. Do Bamberka se vrátil až roku 1800.
Prameny jej proto hodnotí jako panovníka nevýrazného. V okamžiku, kdy jeho knížectví potřebovalo pevnou ruku, chyběl ve své zemi – a to je u vládce, jenž byl zároveň duchovním pastýřem, dvojnásobná výtka.
Rozhodující datum přišlo 29. září 1802. V rámci takzvané německé mediatizace, tedy rozsáhlého rušení drobných států říše, převzalo bamberské knížectví Bavorsko a připojilo si jeho území. Světská moc knížete biskupa tím skončila.
Církevní titul si nicméně podržel. Zůstal bamberským biskupem až do své smrti 28. září 1805 a nástupcem, kterého si sám určil, se stal právě jeho synovec Georg Karl von Fechenbach.
Stříbrné ražby s jeho jménem vznikaly jen několik let. Jsou proto posledními mincemi bamberského knížectví a doklady okamžiku, kdy se z církevního státu stala běžná provincie většího celku – konec uspořádání, které v říši fungovalo od raného středověku.
Pro sběratele mají takové ražby zvláštní přitažlivost. Poslední mince zanikajícího státu vznikají zpravidla v malých počtech a v době, kdy už nikdo nepomýšlí na to, aby je někdo za dvě stě let hledal – a právě proto bývají vzácnější než ražby jejich předchůdců.
