Stříbrné mince Christopha Franze von Busecka
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) byl posledním bamberským knížetem biskupem. Úřad získal 7. dubna 1794 a světskou moc ztratil 29. září 1802, kdy knížectví převzalo Bavorsko v rámci německé mediatizace. Církevní titul si ponechal až do smrti roku 1805 a jeho ražby jsou posledními mincemi bamberského knížectví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) se narodil 28. prosince 1724 a do dějin vstoupil jako muž, jímž skončila osmisetletá tradice bamberského knížecího biskupství. Nebyla to role, kterou by si zvolil – doba mu ji přidělila.
Úřad získal 7. dubna 1794 a téhož dne byl vysvěcen na kněze; biskupské svěcení mu 16. srpna 1795 udělil jeho synovec Georg Karl von Fechenbach. Nastupoval tedy do funkce v době, kdy revoluční Francie právě přepisovala mapu Evropy.
Zkoušku ohněm nezvládl. Když roku 1796 vpadla do Bamberka francouzská vojska, uprchl do Prahy; roku 1799, když Francouzi postoupili dál, se přesunul do Saalfeldu. Do Bamberka se vrátil až roku 1800.
Prameny jej proto hodnotí jako panovníka nevýrazného. V okamžiku, kdy jeho knížectví potřebovalo pevnou ruku, chyběl ve své zemi – a to je u vládce, jenž byl zároveň duchovním pastýřem, dvojnásobná výtka.
Rozhodující datum přišlo 29. září 1802. V rámci takzvané německé mediatizace, tedy rozsáhlého rušení drobných států říše, převzalo bamberské knížectví Bavorsko a připojilo si jeho území. Světská moc knížete biskupa tím skončila.
Církevní titul si nicméně podržel. Zůstal bamberským biskupem až do své smrti 28. září 1805 a nástupcem, kterého si sám určil, se stal právě jeho synovec Georg Karl von Fechenbach.
Stříbrné ražby s jeho jménem vznikaly jen několik let. Jsou proto posledními mincemi bamberského knížectví a doklady okamžiku, kdy se z církevního státu stala běžná provincie většího celku – konec uspořádání, které v říši fungovalo od raného středověku.
Pro sběratele mají takové ražby zvláštní přitažlivost. Poslední mince zanikajícího státu vznikají zpravidla v malých počtech a v době, kdy už nikdo nepomýšlí na to, aby je někdo za dvě stě let hledal – a právě proto bývají vzácnější než ražby jejich předchůdců.
