Stříbrné mince Ferdinanda I. (V.) Habsburského
Stříbrné mince Ferdinanda I. (V.) Habsburského patří k závěru konvenční měny před reformou z roku 1857. Rakouský císař Ferdinand I. byl v Uhrách Ferdinandem V., jak ukazuje titulatura. Tolary, jejich díly a krejcarové ražby nesou portrét panovníka, zatímco rub rozlišuje císařskou a uherskou heraldickou tradici.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1846 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1845 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 20krejcar z roku 1844 je dokladem rané fáze modernizace habsburské měny. Certifikace UNC Details potvrzuje velmi dobrý stav zachování, ačkoliv lícní strana byla v...
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné mince Ferdinanda I., v Uhrách Ferdinanda V., vznikaly v letech jeho vlády 1835 až 1848. Obě číslování označují stejnou osobu. Rakouská stříbrná soustava tehdy ještě používala konvenční měnu; pozdější reformu rakouského zlatníku z roku 1857 proto nelze přenášet na Ferdinandovy emise.
Tolary a jejich díly obvykle nesou ověnčený panovníkův profil a rozvinutou titulaturu. Vídeňský tolar z roku 1847 na fotografii má na rubu dvojhlavého orla a písmeno A pod portrétem. Menší stříbrné hodnoty mohou být pojmenovány v krejcarech a mají vlastní hodnotové označení.
Uherské ražby používaly také Madonu jako patronku země. Muzejní katalog dokládá kremnický tolar z roku 1837 s tímto rubním motivem. Rozlišení mincovny a zemského určení proto vychází z obrazu, opisu a značek; samotné pořadové číslo za jménem panovníka není dostačující.





