Stříbrné habsburské ražby
Stříbrné habsburské ražby zahrnují tolary, jejich díly i menší nominály z různých zemí monarchie. Vedle portrétu panovníka nesou císařské a zemské znaky. Jejich podoba i stříbrný obsah se měnily podle místního měnového systému; tyrolský tolar proto není totožný s pozdějším zlatníkem či korunou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie přelomu 17. a 18. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která...
Stříbrné mince habsburských panovníků vznikaly v několika měnových soustavách. K velkým ražbám patří tyrolské tolary, české a rakouské tolary i jejich násobky a díly. Menší stříbrné peníze se označovaly například jako krejcary. Samotné dynastické jméno tedy neurčuje jednotný nominál, hmotnost ani ryzost.
Muzejní katalogy dokládají mimo jiné tolar Marie Terezie z Kremnice roku 1741, pražský tolar Josefa II. z roku 1770 a vídeňský tolar Františka II. z roku 1792. Uherská ražba může nést Madonu jako patronku země, zatímco rakouské emise užívají dvojhlavého orla. Opisy rozvádějí panovníkovy tituly a zemskou příslušnost.
V osmnáctém století zasáhla stříbrné mincovnictví konvenční měna. Pozdější zlatníková a korunová soustava změnily názvy i parametry mincí. Porovnání ražeb jednotlivých vládců proto sleduje především nominál, mincovnu, rok a konkrétní měnový standard.





