Stříbrné mince Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského
Stříbrné mince Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského patří do okruhu ražeb severoněmeckých zemí raného novověku. Představují doklad mincovní produkce spojené s vládou příslušníka rodu Holstein-Gottorp a s hospodářským prostředím tehdejšího regionu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná období, kdy říše hledala stabilitu uprostřed krizí 3. století. Motiv Annony zdůrazňuje zásobování, hojnost a...
Sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Securitas Perpetua vyjadřuje touhu po trvalé bezpečnosti a stabilitě říše po...
Stříbrný denár císaře Commoda z římské mincovny představuje ražbu závěru éry adoptivních císařů. Motiv Providentie odkazuje na prozíravost, ochranu a představu dobré vlády,...
Stříbrný denár císaře Hadriána s motivem Felicitas představuje elegantní ražbu vrcholného římského císařství. Spojuje portrétní mincovnictví druhého století s poselstvím...
Stříbrný denár T. Carisia z roku 46 př. n. l. pochází z pozdního období římské republiky, kdy se mocenské poměry v Římě rychle měnily. Ražba s motivem Viktorie a referencí...
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1807 připomíná období po zániku Svaté říše římské a upevňování Rakouského císařství. Vídeňská ražba s certifikací NGC MS 62 je...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský byl členem dynastie, která vládla v části Šlesvicka a Holštýnska. Jeho mince jsou zajímavé především tím, že odrážejí postavení menšího severoevropského panovnického domu v rámci složitě uspořádaného prostoru tehdejší říšské a zemské správy.
Stříbrné ražby tohoto typu měly vedle reprezentativní funkce také praktický význam v oběhu a účetnictví. U podobných mincí bývá důležitá nejen podoba panovníka nebo znaková výzdoba, ale i celkové provedení, které napovídá o dobových mincovních zvyklostech a o nárocích na kvalitu kovu.
Pro historické zařazení je podstatné, že mince Jana Adolfa vznikaly v období, kdy se v severní Evropě prolínaly místní tradice s širšími měnovými vlivy okolních zemí. Proto mohou být cenným pramenem k poznání regionální správy, panovnické reprezentace i hospodářských vazeb v oblasti Šlesvicka a Holštýnska.
Při určování konkrétních exemplářů hrají roli detaily opisu, erbovní motivy, portrétní styl i hmotnostní a velikostní parametry. Právě tyto znaky pomáhají rozlišit jednotlivé emise a lépe pochopit místo těchto stříbrných mincí v širším kontextu raně novověkého mincovnictví.
