Stříbrné mince Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského
Stříbrné mince Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského náležejí brunšvicko-lüneburskému mincovnictví jeho calenberské vlády. Menší mariánské groše používají hodnotové nápisy, násobné tolary zase výraznější erbovou a obrazovou skladbu. Jméno Jana Fridricha v opisu odlišuje jeho emise od peněz dalších vládců.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrné mince Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského náležejí brunšvicko-lüneburskému mincovnictví jeho calenberské vlády. Menší mariánské groše používají hodnotové nápisy, násobné tolary zase výraznější erbovou a obrazovou skladbu. Jméno Jana Fridricha v opisu odlišuje jeho emise od peněz dalších vládců příbuzného rodu.
Násobný tolar z roku 1670 má korunovaný monogram uprostřed věnce a obklopující erbové štíty. Na opačné straně běží kůň nad hornickou krajinou se štolami a pracujícími postavami. Nominální hodnota je vyznačena samostatným číslem.
Menší vybraný kus nese na rubu nápis XII MARIEN GROS a letopočet 1674. Taková kompozice se liší od velkého násobného tolaru, i když oba používají stříbro a stejného vydavatele. Název mariánský groš zde vymezuje konkrétní místní nominál, nikoli obecně všechny německé groše.





