Stříbrné mince Julia Caesara
Stříbrné mince Julia Caesara zahrnují republikánské denáry s výraznou vojenskou a náboženskou symbolikou. Typ se slonem a nápisem CAESAR pochází z občanské války. Na druhé straně nese kněžské náčiní; obraz mince tak odkazuje k Caesarově autoritě, přestože jeho portrét na tomto denáru není.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrné mince Julia Caesara zahrnují známý denár se slonem z let kolem 49–48 př. n. l. Na jedné straně stojí slon a jméno CAESAR. Tento typ neukazuje panovníkovu tvář: osobní připsání vychází z nápisu a mincovní autority, nikoli z portrétu. Muzejní sbírky jej řadí k Caesarovým časným emisím.
Druhá strana používá kněžské náčiní připomínající jeho náboženskou hodnost. Vojenská symbolika slona se tak spojuje s náboženskou legitimací. Přesný význam drobného předmětu pod slonem byl vykládán různě, a proto jej není vhodné bez dalšího označovat jediným závazným výkladem. Stříbrný denár patří k republikánské měně před pozdějšími císařskými ražbami.
