Stříbrné mince Karla VI. Habsburského
Stříbrné mince Karla VI. Habsburského zahrnují tolary a menší nominály před zavedením konvenční měny. Císařův portrét v paruce doprovází rozsáhlá titulatura a heraldický rub. Vídeňské či tyrolské ražby se liší mincovními značkami a zemskými prvky, zatímco dvojhlavý orel vyjadřuje společnou císařskou autoritu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné mince Karla VI. Habsburského patří k první polovině osmnáctého století. Vznikaly před konvenční reformou z doby Marie Terezie, a jejich parametry proto nelze automaticky odvozovat od pozdějšího konvenčního tolaru. Velké nominály poskytují prostor pro podrobný portrét i heraldickou kompozici.
Vídeňský tolar z roku 1716 v muzejním katalogu zobrazuje císaře v bohatém oděvu. Rub nese korunovaného dvojhlavého orla se štítem, mečem a žezlem. Opisy rozvádějí Karlovy císařské, královské a zemské tituly, včetně odkazu na Tyrolsko; samotný obsah titulatury proto nemusí určovat místo výroby.
Na fotografovaném tolaru z roku 1732 se opakuje portrét v paruce a dvojhlavý orel se složeným znakem. Odlišné mincovny a nominály poznáme podle značek, letopočtu a detailů obrazu. Tyto prvky jsou přesnější než obecné označení stříbrná císařská mince.





