Stříbrné mince ke křtu
Stříbrné mince ke křtu navazují na zvyk doložený hlavně z německých zemí. Křestní peníz se jménem dítěte a datem křtu byl běžným darem v 16. a na počátku 17. století, později jej nahradily dary v penězích, mezi nimi stříbrné křestní tolary. Dnes tuto roli plní i investiční ražby.
Křestní dar z drahého kovu má v německém prostředí dlouhou historii. V 16. a na počátku 17. století dostávaly děti křestní peníz – ražbu se jménem pokřtěného a datem křtu nebo narození. Nosil se na řetízku na krku nebo se přišíval k oděvu.
Později nastoupily dary v penězích, mezi nimi stříbrné křestní tolary; první se razily v mincovně v Gotě. V 17. až 19. století k nim přibyly křestní medaile s náboženskými výjevy, do nichž se vyrývalo jméno dítěte nebo kmotra.
Stříbro bylo po staletí běžným mincovním kovem, protože je měkké a dobře se razí. Dnešní investiční mince ze stříbra o ryzosti 999 či 999,9 tisícin nesou letopočet, takže mince z roku křtu váže dar k dítěti i bez vyrytého jména.





