Stříbrné mince Leopolda Antona von Firmiana
Salcburské arcibiskupství bylo církevním knížectvím Svaté říše římské s vlastní mincovnou. Jeho arcibiskup Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) tak razil vlastní stříbro po celou dobu svého úřadu v letech 1727 až 1744. Mince nesou biskupský klobouk a rodový erb; knížectví zaniklo roku 1803.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Salcburk byl státem, jaký dnešní Evropa nezná: územím, kde byl duchovní zároveň panovníkem. Právě z tohoto postavení vyplývalo i právo razit vlastní minci, které salcburští arcibiskupové užívali po staletí.
Základ položil roku 1213 arcibiskup Eberhard II., jehož císař povýšil na říšského knížete. Jako samostatný stát se území ustavilo kolem roku 1328 a od té doby se řídilo vlastní správou i vlastními financemi.
Rozkládalo se podél řeky Salzach a zahrnovalo i oblasti, které dnes patří Bavorsku – takzvaný Rupertiwinkel na západním břehu řeky. Hospodářsky se opíralo o obchod se solí ze Solné komory, který byl po celý středověk zdrojem stálých příjmů.
Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) stál v čele knížectví v letech 1727 až 1744 a jeho mincovna pracovala po celou tu dobu. Nákladný barokní dvůr i stavební činnost vyžadovaly stálý přísun hotovosti, takže stříbrné ražby vycházely pravidelně.
Salcburské stříbro se pozná podle znaku. Nesou biskupský klobouk, mitru s berlou a rodový erb toho kterého arcibiskupa – u Firmiana tedy erb rodu z Firmianu, jenž se na mincích objevuje po celých sedmnáct let jeho vlády.
Konec knížectví přišel roku 1803. Salcburk byl sekularizován a proměněn v kurfiřtství pro bývalého toskánského velkovévodu Ferdinanda III.; posledním knížetem arcibiskupem byl Hieronymus von Colloredo, který světskou moc ztratil právě tehdy.
Roku 1805 pak území připadlo Rakousku. Osm set let vlastní ražby tím definitivně skončilo a salcburské mince se staly tím, čím jsou dnes: doklady o státu, který byl duchovní i světský zároveň.
Sběratelsky jsou salcburské ražby ceněné pro řemeslnou úroveň. Bohaté knížectví si mohlo dovolit dobré rytce a na mincích je to vidět – zejména u větších stříbrných nominálů, kde je prostor pro podrobný znak i pro portrét arcibiskupa.
