Stříbrné mince Leopolda Antona von Firmiana
Salcburské arcibiskupství bylo církevním knížectvím Svaté říše římské s vlastní mincovnou. Jeho arcibiskup Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) tak razil vlastní stříbro po celou dobu svého úřadu v letech 1727 až 1744. Mince nesou biskupský klobouk a rodový erb; knížectví zaniklo roku 1803.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Salcburk byl státem, jaký dnešní Evropa nezná: územím, kde byl duchovní zároveň panovníkem. Právě z tohoto postavení vyplývalo i právo razit vlastní minci, které salcburští arcibiskupové užívali po staletí.
Základ položil roku 1213 arcibiskup Eberhard II., jehož císař povýšil na říšského knížete. Jako samostatný stát se území ustavilo kolem roku 1328 a od té doby se řídilo vlastní správou i vlastními financemi.
Rozkládalo se podél řeky Salzach a zahrnovalo i oblasti, které dnes patří Bavorsku – takzvaný Rupertiwinkel na západním břehu řeky. Hospodářsky se opíralo o obchod se solí ze Solné komory, který byl po celý středověk zdrojem stálých příjmů.
Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) stál v čele knížectví v letech 1727 až 1744 a jeho mincovna pracovala po celou tu dobu. Nákladný barokní dvůr i stavební činnost vyžadovaly stálý přísun hotovosti, takže stříbrné ražby vycházely pravidelně.
Salcburské stříbro se pozná podle znaku. Nesou biskupský klobouk, mitru s berlou a rodový erb toho kterého arcibiskupa – u Firmiana tedy erb rodu z Firmianu, jenž se na mincích objevuje po celých sedmnáct let jeho vlády.
Konec knížectví přišel roku 1803. Salcburk byl sekularizován a proměněn v kurfiřtství pro bývalého toskánského velkovévodu Ferdinanda III.; posledním knížetem arcibiskupem byl Hieronymus von Colloredo, který světskou moc ztratil právě tehdy.
Roku 1805 pak území připadlo Rakousku. Osm set let vlastní ražby tím definitivně skončilo a salcburské mince se staly tím, čím jsou dnes: doklady o státu, který byl duchovní i světský zároveň.
Sběratelsky jsou salcburské ražby ceněné pro řemeslnou úroveň. Bohaté knížectví si mohlo dovolit dobré rytce a na mincích je to vidět – zejména u větších stříbrných nominálů, kde je prostor pro podrobný znak i pro portrét arcibiskupa.
