Stříbrné mince Lutolda Znojemského
Znojemský úděl byl jedním ze tří moravských přemyslovských knížectví vedle Brněnska a Olomoucka. Údělníci jako Litold Znojemský (zemřel 1112) v nich razili vlastní stříbrné denáry. Roku 1182 spojil císař Fridrich Barbarossa všechny tři úděly v Moravské markrabství a období tří moravských mincoven tím skončilo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Moravské úděly jsou pro numismatiku klíčem k celé kapitole českých dějin. V 11. a 12. století byla Morava rozdělena na tři knížectví – brněnské, olomoucké a znojemské – a každé z nich mělo vlastního přemyslovského vládce.
Brněnský úděl spravoval Konrád I. a jeho potomci, olomoucký Vratislav I. a později Ota II., znojemský mimo jiné Konrád II. Šlo o poloneodvislá knížectví, jejichž držba se často měnila podle dědických sporů a rodových přesunů.
Formálně byla podřízena pražskému knížeti, ve skutečnosti bylo to podřízení dost volné. Někteří panovníci, například Spytihněv II. kolem let 1056 až 1061, se pokusili Moravu podřídit přímé vládě z Prahy – po jejich smrti se ale úděly pokaždé obnovily.
Právě z této samostatnosti vyplývalo právo razit vlastní minci. Údělná knížata vydávala drobné stříbrné denáry se svým jménem a tyto ražby patří k nejstarším moravským mincím vůbec.
Litold Znojemský, jenž zemřel roku 1112, byl jedním z těchto údělníků. Vládl v době, kdy se úděly teprve ustalovaly jako trvalá součást přemyslovského soustátí, a jeho ražby tak spadají do samých počátků moravské numismatiky.
Tečku za obdobím udělal roku 1182 císař Fridrich Barbarossa. Spojil všechna tři knížectví v jediný celek, Moravské markrabství, a svěřil je Konrádovi II. Ota – z rozdrobené Moravy se stala jedna země s jedním vládcem.
Markrabství pak fungovalo jako samostatná korunní země Koruny české až do roku 1918. Denáry údělných knížat jsou proto svědectvím krátkého, ale zásadního období, kdy Morava měla hned tři panovníky a tři mincovny současně.
Sběratelsky jde o mimořádně náročnou oblast. Denáry jsou drobné, ražba bývá nedokonalá a nápisy často nečitelné, takže určení konkrétního knížete se opírá o odborné katalogy – zato jde o mince, které drželi v ruce lidé žijící devět set let před námi.
