Stříbrné mince Lutolda Znojemského
Znojemský úděl byl jedním ze tří moravských přemyslovských knížectví vedle Brněnska a Olomoucka. Údělníci jako Litold Znojemský (zemřel 1112) v nich razili vlastní stříbrné denáry. Roku 1182 spojil císař Fridrich Barbarossa všechny tři úděly v Moravské markrabství a období tří moravských mincoven tím skončilo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Moravské úděly jsou pro numismatiku klíčem k celé kapitole českých dějin. V 11. a 12. století byla Morava rozdělena na tři knížectví – brněnské, olomoucké a znojemské – a každé z nich mělo vlastního přemyslovského vládce.
Brněnský úděl spravoval Konrád I. a jeho potomci, olomoucký Vratislav I. a později Ota II., znojemský mimo jiné Konrád II. Šlo o poloneodvislá knížectví, jejichž držba se často měnila podle dědických sporů a rodových přesunů.
Formálně byla podřízena pražskému knížeti, ve skutečnosti bylo to podřízení dost volné. Někteří panovníci, například Spytihněv II. kolem let 1056 až 1061, se pokusili Moravu podřídit přímé vládě z Prahy – po jejich smrti se ale úděly pokaždé obnovily.
Právě z této samostatnosti vyplývalo právo razit vlastní minci. Údělná knížata vydávala drobné stříbrné denáry se svým jménem a tyto ražby patří k nejstarším moravským mincím vůbec.
Litold Znojemský, jenž zemřel roku 1112, byl jedním z těchto údělníků. Vládl v době, kdy se úděly teprve ustalovaly jako trvalá součást přemyslovského soustátí, a jeho ražby tak spadají do samých počátků moravské numismatiky.
Tečku za obdobím udělal roku 1182 císař Fridrich Barbarossa. Spojil všechna tři knížectví v jediný celek, Moravské markrabství, a svěřil je Konrádovi II. Ota – z rozdrobené Moravy se stala jedna země s jedním vládcem.
Markrabství pak fungovalo jako samostatná korunní země Koruny české až do roku 1918. Denáry údělných knížat jsou proto svědectvím krátkého, ale zásadního období, kdy Morava měla hned tři panovníky a tři mincovny současně.
Sběratelsky jde o mimořádně náročnou oblast. Denáry jsou drobné, ražba bývá nedokonalá a nápisy často nečitelné, takže určení konkrétního knížete se opírá o odborné katalogy – zato jde o mince, které drželi v ruce lidé žijící devět set let před námi.
