Stříbrné mince Maxmiliána II. Bavorského
Stříbrné mince Maxmiliána II. Bavorského zahrnují bavorské guldenové i tolarové nominály z poloviny 19. století. Královský portrét a korunovaný zemský znak doplňují hodnotové nápisy. Ražba spolkových tolarů odráží přechod ke společnému standardu, podle nějž se mince počítaly z váhy ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1856 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1864 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1861 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné ražby Maxmiliána II. Bavorského zachycují několik návazných měnových standardů. Dvojtolar z roku 1851 uvádí zároveň hodnotu tři a půl guldenu. Takový dvojí nápis spojuje severoněmecké tolarové počítání s jihoněmeckým guldenem. Na líci je králův portrét a autorova signatura C. Voigt, na rubu korunovaný bavorský štít podepíraný lvy.
Po vídeňské měnové smlouvě roku 1857 se používal spolkový tolar odvozený od pěti set gramů ryzího stříbra. Ze stejné váhové jednotky se razilo třicet tolarů, což je vyjádřeno také hodnotovým opisem. Bavorské mince přitom zachovávaly vlastní královský portrét a zemskou heraldiku. Společný standard tak sjednocoval kovový základ platidla, nikoli všechny obrazy či státní nápisy účastníků smlouvy.
