Stříbrné mince městského státu Taras
Stříbrné mince městského státu Taras představují legendární antické ražby nejslavnější řecké kolonie v jižní Itálii z období 8. století př. Kr. až 272 př. Kr. Tyto ikonické stříbrné mince s motivem jezdce na delfínovi patří mezi absolutní vrcholy starověkého mincovního umění.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrné mince městského státu Taras vznikaly v mincovně jedné z nejslavnějších a nejbohatších řeckých kolonií v jižní Itálii, která byla založena spartskými kolonisty a díky strategické poloze na pobřeží Kalábrie se rychle stala jedním z nejvýznamnějších antických měst a center řecké kultury v oblasti zvané Magna Graecia. Taras, dnešní Taranto, dosáhl takého bohatství a kulturního rozkvětu díky obchodu, rybářství a strategické kontrole obchodních cest, že jeho mincovna mohla investovat do nejlepších řemeslníků a nejkvalitnějších materiálů. Tarentské stříbrné mince dokumentují vývoj řecké kolonizace jižní Itálie a představují absolutní vrchol starověkého mincovního umění, kdy místní rytci razítek dosáhli takové dokonalosti, že jejich díla są dodnes považována za nepřekonatelné vzory antické numismatiky.
Nejslavnější a nejcennější tarentské stříbrné mince zobrazují Tarase, mytického zakladatele města a syna Poseidona, jak jezdí na delfínovi - motiv, který se stal ikonickým symbolem nejen města, ale celé Magna Graecia a který inspiruje numismatiky a kunsthistoriky po celém světě dodnes. Tyto mince vynikají nejen neuvěřitelnou uměleckou dokonalostí, ale i technickou precizností, která dokládá pokročilé znalosti metalurgie a ryteckého řemesla tarentských mincířů. Hmotnostní standard se pohyboval kolem 7-8 gramů čistého stříbra podle italiotského systému. Během své největší slávy v 4. a 3. století př. Kr. ovlivňovala tarentská mincovna ražbu v celém regionu jižní Itálie a Sicílie a její motivy a umělecký styl se objevovaly i na mincích vzdálených měst, což svědčí o její umělecké autoritě a mezinárodním renomé v antickém světě.
Ikonografie tarentských stříbrných mincí často zobrazuje místní božstva, mořská zvířata a symboly prosperity, což odráží bohatství města založené na obchodu, rybářství a zemědělství v úrodné oblasti jižní Itálie. I po římském dobytí v roce 272 př. Kr. si město zachovalo částečnou autonomii a jeho mincovna pokračovala v ražbě až do císařského období, byť už nikdy nedosáhla dřívější umělecké kvality a významu. Para sběratele představují stříbrné mince městského státu Taras možnost vlastnit autentické umělecké dílo starověku s prokázanou historickou proveniencí a pozici mezi absolutními vrcholy světového numismatického umění. Investičně patří mezi nejstabilnější a nejcennější antické mince díky trvalému zájmu muzeí, institucí a soukromých sběratelů o řecké starožitnosti a rostoucímu mezinárodnímu uznání Magna Graecia jako klíčového regionu antické civilizace. Kombinace legendární krásy, historického významu, extrémní vzácnosti kvalitních exemplářů a pozice jako symbol řeckého uměleckého genia činí z tarentských stříbrných mincí svatý grál antické numismatiky s absolutně bezkonkurenčním potenciálem dlouhodobého zhodnocení podporovaným celosvětovým zájmem o klasickou antiku a řecké kulturní dědictví.





