Stříbrné mince První republiky
Stříbrné mince První republiky se začaly razit roku 1928 a patří k nim pětikoruna, desetikoruna a dvacetikoruna i dvě pamětní mince – desetikoruna k 10. výročí republiky a dvacetikoruna k úmrtí T. G. Masaryka. Všechny vznikly v kremnické mincovně v letech 1928–1937 ze stříbra ryzosti 500 nebo 700/1000.
První stříbrnou mincí republiky byla pamětní desetikoruna z roku 1928 k 10. výročí vzniku státu, kterou navrhl Otakar Španiel. Téhož roku nahradila dosavadní mědiniklovou pětikorunu menší stříbrná pětikoruna Otto Gutfreunda s tovární budovou a vysokou pecí. Razila se v letech 1928–1932 ze stříbra ryzosti 500/1000, vážila 7 g a měla průměr 27 mm. Stříbrné pětikoruny zůstaly platné i za protektorátu a oficiálně až do roku 1947.
V letech 1930–1933 následovala oběžná desetikoruna Jaroslava Horejce. Rub nese symbolickou postavu republiky s lípou a siluetu Hradčan, líc střední státní znak. Mince ze stříbra ryzosti 700/1000 vážila 10 g. Ročník 1933, ražený jen v počtu 915 000 kusů, patří k nejvzácnějším oběžným mincím první republiky.
Roku 1933 přibyla dvacetikoruna, rovněž od Jaroslava Horejce, s trojicí postav představujících průmysl, zemědělství a obchod. Ze stříbra ryzosti 700/1000 vážila 12 g a razila se jen v letech 1933 a 1934. Poslední stříbrnou mincí první republiky se stala pamětní dvacetikoruna z roku 1937 k úmrtí prezidenta T. G. Masaryka.





