Stříbrné mince Rakousko-Uherska
Stříbrné mince Rakousko-Uherska navazují na stříbrné mincovnictví habsburské monarchie, které otevřel guldiner z Hallu roku 1486. Stříbro neslo konvenční měnu od poloviny 18. století i rakouskou měnu od roku 1857; v korunové měně od roku 1892 zůstalo u koruny a vyšších korunových hodnot.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Velké stříbrné mince mají v habsburských zemích tyrolský původ. Arcivévoda Zikmund Habsburský dal roku 1486 v hallské mincovně do oběhu guldiner v hodnotě 60 krejcarů, předchůdce tolaru. Tolary, jejich díly a násobky pak razily mincovny ve Vídni, Hallu, Kremnici, Praze, Štýrském Hradci a dalších městech monarchie.
Od poloviny 18. století platila konvenční měna, kterou Rakousko roku 1753 sjednalo s Bavorskem. Z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset tolarů; tolar vážil 28,06 g při ryzosti 833/1000, měl hodnotu dvou zlatých a zlatý se dělil na 60 krejcarů. Konvenční mince nesly za letopočtem nebo na konci opisu malý ondřejský křížek. Tereziánský tolar s letopočtem 1780 se jako obchodní mince razí dodnes.
Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 zavedla rakouskou měnu. Z 500 g ryzího stříbra se razilo 45 zlatníků o ryzosti 900/1000 a zlatník se nově dělil na 100 krejcarů. Vedle zlatníků, dvouzlatníků a čtvrtzlatníků obíhal do roku 1867 spolkový tolar společný s německými státy.
Korunová měna z roku 1892 stála na zlatě a jeden zlatník odpovídal dvěma korunám. Stříbrná zůstala koruna o hmotnosti 5 g a ryzosti 835/1000 a vyšší korunové hodnoty včetně pětikoruny. K 60. výročí vlády Františka Josefa I. vyšly roku 1908 jubilejní stříbrné ražby.





