Stříbrné mince z Cách
Stříbrné mince z Cách pocházejí z říšského města, kde se v letech 936–1531 korunovalo 31 panovníků. Patří sem městská stříbrná mince za 8 marek s letopočty 1752 a 1753, jejíž opisy tuto výsadu Cách výslovně připomínají – na jedné straně orel s hodnotou, na druhé koruna nad letopočtem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Cáchy byly v letech 936–1531 místem korunovace 31 římských a německých králů. Městská práva jim roku 1166 udělil Fridrich I. Barbarossa a město se stalo říšským. Mince se tu razily už ve středověku – cášské denáry jsou známé například z doby Rudolfa I. Habsburského (1273–1291).
Stříbrná mince za 8 marek z let 1752 a 1753 nese na jedné straně dvojhlavého orla s číslicí 8 v medailonu na hrudi a dvojitý opis URBS AQUENSIS URBS REGALIS REGNI SEDES PRINCIPALIS PRIMA REGUM CURIA – „město cášské, město královské, hlavní sídlo říše, první sídlo králů“. Druhá strana ukazuje korunu nad letopočtem a opis LOCUS CORONATIONIS CAESAREAE, tedy „místo císařské korunovace“. Nejde o ražbu k určité korunovaci, ale o běžné městské oběživo, které starou výsadu připomínalo.
Samostatnost říšského města skončila roku 1794 francouzskou okupací. Mírem z Lunéville připadly Cáchy roku 1801 Francii a od roku 1815 patřily Prusku.
