Stříbrné mince z Ambergu
Stříbrné mince z Ambergu pocházejí z mincovny v hlavním městě Horní Falce. Feniky se tu razily už za krále Ruprechta III. Falckého, nejvíc stříbra ale vzniklo pro bavorské kurfiřty Maxmiliána III. Josefa a Karla Teodora Falckého – tolary, půltolary a krejcary s Madonou a opisem PATRONA BAVARIAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1773 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1774, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Amberg byl od roku 1329 sídlem správy Horní Falce, kterou držela falcká větev Wittelsbachů. Narodil se tu falcký kurfiřt a římský král Ruprecht III. Falcký (1352–1410) a v letech jeho kurfiřtské vlády 1398–1410 se v Ambergu razily stříbrné feniky. Roku 1628, za třicetileté války, připadla Horní Falc s Ambergem bavorskému kurfiřtství.
Nejvíc ambergského stříbra pochází z vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa (1727–1777). Jeho tolary a půltolary nesou na líci poprsí kurfiřta a na rubu korunovanou Madonu s Ježíškem v paprscích a opis PATRONA BAVARIAE – Patronka Bavorska. Razily se i tolary s korunovaným znakem obtočeným řádovým řetězem. Madonu ponechal i Karel Teodor Falcký (1724–1799), bavorský kurfiřt od roku 1777; ambergské dvacetníky a desetníky s ní nesou letopočty 1779 a 1781.
Tolary s Madonou byly v katolickém Bavorsku oblíbené pro svůj motiv. Nosily se jako amulet a lidé z nich škrábali stříbro do mastí a tinktur, proto na nich dodnes bývají charakteristické rýhy.
