Stříbrné mince z Antiochie
Stříbrné mince z Antiochie pocházejí z mincovny syrské metropole na Orontu, jejíž ražby sahají od helénistických králů po křižáky. Stříbro se tu razilo pro seleukovské krále, pro římské císaře – denáry, antoniniány i provinční tetradrachmy 3. století – a ve středověku i pro křižácké knížectví Antiochie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. z antiochijské mincovny spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého vládce s postavou bohyně Pax. Certifikace NGC Ch VF podtrhuje...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Antiochii na Orontu založil Seleukos I. Níkátór jako nové hlavní město své říše a přesunul sem mincovníky ze Seleukie na Tigridu. Antiochijská mincovna se tak stala nejdůležitější mincovnou Seleukovců a razila jejich stříbrné tetradrachmy až do posledních králů dynastie v 1. století před Kristem.
V římské době byla Antiochie hlavním městem provincie Sýrie. Na počátku 3. století vznikala většina římských mincí v Římě a v Antiochii. Zdejší mincovna razila stříbrné denáry, například pro Alexandra Severa, a antoniniány s paprsčitou korunou na hlavě císaře, mimo jiné pro Gordiana III. a Treboniana Galla. Vedle nich vznikaly provinční tetradrachmy s řeckými opisy, třeba Deciovy s orlem na rubu.
Po dobytí města křižáky roku 1098 se Antiochie stala centrem Antiochijského knížectví. Jeho knížata razila drobné denáry z nízkoprocentního stříbra s hlavou na líci a křížem na rubu, mezi nimi i Bohemund III. z Antiochie (asi 1148–1201). Knížectví zaniklo roku 1268, kdy Antiochii dobyl mamlúcký sultán Bajbars.
