Stříbrné mince z Athén
Stříbrné mince z Athén představují hlavně tetradrachmy se sovou, které Athény razily od konce 6. století př. n. l. ze stříbra z dolů v Lauriu. Hmotnost asi 17,2 g dala jméno attické měnové soustavě a „sovy“ se staly nejrozšířenější mincí antického světa. Pozdější řadou je tetradrachma „nového stylu“.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Za tyranie Peisistratovy začaly Athény soustavně těžit stříbrné doly v Lauriu na jihu Attiky. Z jejich výnosu vznikla kolem roku 515 př. n. l. tetradrachma, mince čtyř drachem o hmotnosti asi 17,2 g; tato váha se v numismatice nazývá attická měnová soustava. Během jednoho desetiletí se ustálil obraz, který vydržel přes dvě století: na líci hlava Athény v přilbě, na rubu sova s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ.
Athéňané minci říkali „sovičky“. Protože se vzhled téměř neměnil, byla snadno rozpoznatelná a podle nálezů obíhala od Egypta a Levanty po východ Perské říše. Kvůli tomu se ve velkém napodobovala i padělala, a proto mnoho sov nese zkušební zářez, kterým se ověřovalo, že nejde o postříbřené jádro. Nikofóntův zákon z let 375/374 př. n. l. ustanovil na agoře a v Pireu veřejného zkoušeče mincí.
Ražba se několikrát přerušila. Po spartském obsazení Dekeleie roku 413 př. n. l. ztratily Athény přístup k dolům a na konci peloponéské války vydaly nouzově zlaté a postříbřené bronzové mince. Koncem 3. století př. n. l. ražba sov utichla. Po makedonských válkách se Athény k vlastní minci vrátily tetradrachmou nového stylu na širokém tenkém střížku o hmotnosti asi 16,7 g, se sovou stojící na ležící amfoře v olivovém věnci. Tato řada se razila zhruba do roku 42 př. n. l.
