Stříbrné mince z Augsburgu
Stříbrné mince z Augsburgu jsou hlavně tolary svobodného říšského města, které získalo mincovní právo roku 1521 a razilo až do roku 1805. Na líci nesou obvykle portrét a titul vládnoucího císaře, na rubu městský znak – piniovou šišku – nebo pohled na město s opisem AVGVSTA VINDELICORVM.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Městská rada se o mincovní právo snažila delší dobu. Uspěl až městský písař Konrad Peutinger na říšském sněmu ve Wormsu: 21. května 1521 podepsal císař Karel V. Habsburský listinu, která Augsburgu povolila razit vlastní mince. Ražba začala ještě téhož roku a skončila roku 1805, kdy město ztratilo říšskou svobodu a připadlo Bavorsku.
Augsburské městské tolary vyjadřovaly věrnost říši: na jedné straně nesou portrét a titul císaře, například Ferdinanda III., Karla VII. nebo Františka I. Štěpána Lotrinského, na druhé straně městské symboly. Typickým znamením je piniová šiška, německy Pyr; opis AVGVSTA VINDELICORVM připomíná římské jméno města. Rub často ukazuje panorama Augsburgu se šiškou v popředí, jindy sedící bohyni města s hradební korunou.
Za třicetileté války se v Augsburgu razily i tolary švédského krále Gustava II. Adolfa, označené augsburskou šiškou. Mincovna pracovala i pro jiné mincovní pány – razila například tolary kemptenského opatství nebo výtěžní tolary knížat z Fürstenbergu.
