Stříbrné mince z Bayreuthu
Stříbrné mince z Bayreuthu razila markrabata braniborsko-bayreuthská z franské větve Hohenzollernů. Nejběžnější jsou konvenční dvacetikrejcary markrabat Fridricha III. a Fridricha Kristiána z 60. let 18. století s nápisem BAYREUTH a opisem o šedesáti kusech z hřivny ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar z Bayreuthu z roku 1762 vydaný za vlády markraběte Fridricha III. představuje typickou ražbu menších německých států v období pozdního baroka. Mince z...
Stříbrný 20krejcar z Bayreuthu z roku 1762 vydaný za vlády markraběte Fridricha III. představuje typickou ražbu menších německých států v období pozdního baroka. Mince z...
Ovládací prvky výpisu
Mincovní právo pro Bayreuth a Kulmbach udělil norimberskému purkrabímu Fridrichovi V. už roku 1361 císař Karel IV. Bayreuth byl od roku 1398 součástí Bayreuthského knížectví, kterému vládla franská větev Hohenzollernů. Budova někdejší markraběcí mincovny v dnešní Münzgasse stojí dodnes a sídlí v ní Židovské muzeum.
V 18. století razila bayreuthská mincovna podle konvenční stopy. Dvacetikrejcary markrabat Fridricha III. Braniborsko-Bayreuthského (1711–1763) a Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského (1708–1769) nesou na líci poprsí ve věnci a na rubu orlici nad podstavcem s hodnotou 20, opis SECHZIG EINE FEINE MARCK – šedesát kusů z hřivny ryzího stříbra – a pod tím jméno BAYREUTH s iniciálami mincmistra. Zkratka C. L. R. patří mincmistrovi Ruckdeschelovi. Takové dvacetníky z let 1761–1765 se našly i v habřinském pokladu konvenčních mincí v Čechách.
Roku 1791 připadla obě franská markrabství Prusku. Roku 1795 převzal Bayreuth ražbu za Schwabach, pruská správa tu však razila hlavně drobné mince horší jakosti. Bayreuthské peníze byly roku 1802 zakázány v Bavorsku i ve Franckém kraji a 16. dubna 1805 schválil Fridrich Vilém III. zrušení mincovny.
