Stříbrné mince z Benátek
Stříbrné mince z Benátek zde zastupují ražby z doby rakouské vlády se značkou V: konvenční tolar Františka I. Rakouského z roku 1818 a scudo v hodnotě šesti rakouských lir pro Lombardsko-benátské království. Benátská mincovna, činná od středověku, razila pro Habsburky až do roku 1866.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Ovládací prvky výpisu
Benátská mincovna sídlila od roku 1277 u náměstí svatého Marka a v polovině 16. století dostala novou budovu. Od 15. století v ní vznikaly až dva miliony zlatých a stříbrných mincí ročně. Po pádu republiky pracovala dál i pod habsburskou vládou; po připojení Benátska k Italskému království roku 1866 už mince nerazila a roku 1870 zanikla.
Vídeňský kongres vytvořil 7. dubna 1815 Lombardsko-benátské království. Do roku 1822 se v Miláně a Benátkách razily jen mince platné v celém rakouském císařství, mezi nimi konvenční tolary Františka I. Rakouského (1768–1835). Mincovny dostaly roku 1818 vlastní značky – Milán M a Benátky V.
Od roku 1822 se pro Lombardsko-Benátsko razila rakouská lira, do oběhu uvedená 1. listopadu 1823. Vážila 4,331 g při ryzosti stříbra 900/1000, platila 20 krejcarů a jejím násobkem bylo scudo v hodnotě šesti lir. Za Františka I. se všechny tyto liry razily v Miláně a Benátkách a nesly znak Lombardsko-benátského království.
