Stříbrné mince z Berlína
Stříbrné mince z Berlína pocházejí z mincovny doložené již roku 1280, která patří k nejstarším nepřetržitě činným v Evropě. Od roku 1750 nese značku A a razila peníze pro braniborské markrabství, pruské království i sjednocené Německo. Dnes z ní vycházejí německé euromince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pětimarková mince Německa z roku 1936 s portrétem Paula von Hindenburga představuje výrazný doklad německého oběživa poloviny třicátých let. Ražba z berlínské mincovny...
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1934 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1935 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Berlínská mincovna je poprvé písemně doložena 4. dubna 1280, což z ní činí jednu z nejstarších nepřetržitě pracujících institucí svého druhu v Evropě. Vznikla jako mincovna braniborských markrabat a poté, co Braniborsko získalo roku 1356 kurfiřtskou hodnost, se z ní stala mincovna kurfiřtská.
Skutečný vzestup přinesl vzestup Pruska. Braniborsko-pruský stát potřeboval spolehlivé peníze pro rostoucí armádu i správu a berlínská dílna se stala jeho hlavním mincovním pracovištěm. Roku 1750 jí král Fridrich II. Veliký v rámci mincovní reformy přidělil písmeno A jako značku – jedno z nejstarších dodnes používaných označení svého druhu na světě.
Devatenácté století proměnilo ražbu z řemesla v průmysl. V roce 1875 pracovalo v berlínské mincovně osmnáct strojů, které dokázaly vyrobit kolem tří čtvrtin milionu mincí denně. Sjednocené Německo přitom ražbu rozdělilo mezi několik zemských mincoven, z nichž každá dostala vlastní písmeno, a berlínské A zůstalo tomu nejvýznamnějšímu z pracovišť.
Berlínské ražby proto tvoří poměrně souvislý obraz proměn severního Německa. Od středověkých braniborských mincí přes pruské tolary a zlatníky až po císařské marky se v nich zrcadlí, jak se z okrajového markrabství stala jedna z rozhodujících evropských mocností.
Mincovna přečkala obě světové války, rozdělení města i jeho znovusjednocení. Dnes funguje jako podnik spolkové země Berlín, razí německé euromince, pamětní ražby a medaile a sídlí od roku 2005 v novém areálu v části Reinickendorf. Její nepřerušená stopa tak sahá od středověkých braniborských grošů až po dnešní oběžné peníze společné evropské měny.





