Stříbrné mince z Berlína
Stříbrné mince z Berlína nesou od roku 1750, kdy mincovnictví reformoval Fridrich II. Veliký, značku A. Patří k nim pruské tolary podle Graumannovy stopy, spolkové tolary, stříbrné marky císařství a výmarské říšské marky. Za císařství vzniklo v Berlíně 55 % všech mincí říše, včetně zakázek menších německých států.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrná pětimarková mince Německa z roku 1936 s portrétem Paula von Hindenburga představuje výrazný doklad německého oběživa poloviny třicátých let. Ražba z berlínské mincovny...
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1934 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1812 je památkou Pruska v náročném období napoleonské Evropy. Klasický nominál s berlínskou značkou A zaujme sběratele německých...
Pruský tolar Fridricha Viléma IV. z poloviny 19. století připomíná období proměn německých států před sjednocením. Spojuje tradiční panovnickou reprezentaci s měnovou praxí,...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1935 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Stříbrná pětimarková mince Německa z roku 1935 s portrétem Paula von Hindenburga představuje výrazný doklad německého oběživa poloviny třicátých let. Ražba z berlínské mincovny...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Berlínská mincovna razila stříbro pro braniborská markrabata a kurfiřty. Mincovní reformu Velkého kurfiřta uzavřel roku 1667 braniborský mincovní řád a zinnská mincovní konvence se Saskem. Roku 1750 dal Fridrich II. Veliký mincovnictví nový řád: Berlín dostal písmeno A a dosavadní značky mincmistrů zanikly.
Podle Graumannovy stopy z roku 1750 se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 14 tolarů. Pruský tolar vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000; na rubu tolarů Fridricha Viléma III. to vyjadřuje nápis o čtrnácti kusech na hřivnu ryzího stříbra. Konvenční stopu, podle níž razilo Rakousko a jižní Německo, Prusko nepřijalo. Po vídeňské mincovní smlouvě z roku 1857 se razil spolkový tolar o 18,518 g a ryzosti 900/1000.
Od zavedení marky roku 1871 se stříbro razilo jako drobná mince ryzosti 900/1000 s 5 g ryzího stříbra na marku: 5, 2 a 1 marka, menší nominály a od roku 1908 i 3 marky. Říšské mince razilo několik zemských mincoven, každá pod svým písmenem, berlínské A však neslo 55 % všech mincí říše. V Berlíně dávaly razit i menší státy, mimo jiné Waldeck-Pyrmont, Schaumburg-Lippe, Lübeck nebo Meklenbursko-Střelicko.
Ve Výmarské republice se od roku 1924 razily stříbrné marky už jen z poloviny ze stříbra, s ryzostí 500/1000: 1, 2, 3 a 5 říšských marek včetně pamětních ražeb let 1925–1932.
