Stříbrné mince z Bernu
Stříbrné mince z Bernu razila švýcarská spolková mincovna, která v Bernu působí od roku 1855. Ve stříbře z ní vycházely půlfranky, franky, dvoufranky a pětifranky s písmenem B až do roku 1967, kdy Švýcarsko přešlo u oběžných mincí na mědinikl. Roku 1924 tu nechalo razit stříbrné franky i Lichtenštejnsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince 1 frank z Lichtenštejnska z roku 1924 s portrétem knížete Johanna II., ražená podle návrhu francouzského rytce Gustava Deloye, je ceněným sběratelským...
Ovládací prvky výpisu
Švýcarský spolkový stát zavedl frank roku 1850, první mince však nechal razit ve Francii. Roku 1855 mu kanton Bern po dlouhých jednáních přenechal svou nevyužívanou mincovnu a od té doby se švýcarské mince razí v Bernu. Dnešní budovu ve čtvrti Kirchenfeld dokončili roku 1906; do roku 1998 nesla mincovna jméno Eidgenössische Münzstätte, poté Swissmint.
Od roku 1875 převzalo Švýcarsko pro stříbrné mince francouzskou ryzost 835/1000, jen pětifrank zůstal v ryzosti 900/1000. Roku 1931 se pětifrank zmenšil z 25 na 15 g a dostal ryzost 835/1000. Stříbrné oběžné mince se v Bernu razily do roku 1967, pak je nahradil mědinikl.
Od roku 1936 vycházely i pamětní pětifranky se stejnou hmotností, velikostí a ze stejné slitiny jako oběžné. První připomněl obrannou půjčku, další do roku 1963 mimo jiné 500. výročí bitvy u St. Jakob an der Birs (1944), sté výročí spolkové ústavy (1948) a sté výročí Červeného kříže (1963). Spolková mincovna vydala v letech 1934 a 1939 ještě dva střelecké tolary k federálním střeleckým slavnostem, první z nich pro slavnost ve Fribourgu.
Bernská mincovna pracovala i pro sousední Lichtenštejnsko. Po měnové reformě roku 1924 v ní vznikly lichtenštejnské stříbrné mince knížete Jana II. Lichtenštejnského v hodnotách ½, 1, 2 a 5 franků, se stejnou ryzostí 835/1000 jako švýcarské drobné stříbro.





