Stříbrné mince z Bhútánu
Stříbrné mince z Bhútánu mají v Bhútánu dlouhou tradici: od konce 18. století země razila vlastní stříbrné půlrupie a moderně pojatá stříbrná půlrupie vyšla roku 1929. Po měnové reformě 1974 a zavedení ngultrumu se stříbro vrátilo v pamětních mincích, například k olympijským hrám v Atlantě 1996.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Do konce 18. století obíhaly v Bhútánu mince z mincovny v sousedním Kóčbiháru. Poté začal stát razit vlastní mince, většinou stříbrné půlrupie, a roku 1929 vyšla stříbrná půlrupie moderního vzhledu; o dva roky později k ní přibyla bronzová paisa.
Měnová reforma roku 1974 zavedla ngultrum o 100 čhetrumech, vázaný v paritě na indickou rupii. První ngultrumové oběžné mince byly z hliníku, hliníkového bronzu a mědiniklu. Stříbro se pak uplatnilo v pamětních ražbách, mezi nimi ve třísetngultrumových mincích z roku 1994 s olympijskými náměty k hrám v Atlantě 1996 ze stříbra ryzosti 925.





