Stříbrné mince z Bhútánu
Stříbrné mince z Bhútánu představují numismatický materiál spojený s himálajským královstvím, jehož měnový vývoj byl dlouho ovlivňován regionálními obchodními vazbami. V této kategorii se soustřeďují ražby ve stříbře, které jsou zajímavé svým původem i kulturním kontextem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Bhútán patří k zemím, jejichž starší peněžní oběh nelze vždy chápat jen podle moderního státního rámce. Vedle domácích ražeb zde měly význam i cizí mince a různé regionální formy platidla, takže numismatický obraz země je poměrně pestrý a historicky vrstevnatý.
Stříbro hrálo v mnoha asijských měnových soustavách důležitou roli a ani v případě Bhútánu není jeho výskyt překvapivý. U zdejších mincí bývá podstatné nejen samotné kovové provedení, ale také vazba na okolní oblasti, místní tradice a proměny správy a hospodářství.
Bhútánské mince jsou pro numismatiku zajímavé tím, že spojují politické dějiny malého himálajského státu s širším prostředím jižní a vnitřní Asie. Na jejich podobě se může odrážet místní symbolika, náboženské prostředí i praktické potřeby oběhu, přičemž ne vždy je snadné jednotlivé typy přesně zařadit bez širšího kontextu.
Při určování stříbrných mincí z Bhútánu je proto vhodné sledovat zejména styl, nápisy, hmotnostní okruh a celkové zpracování. Právě kombinace těchto znaků pomáhá odlišit domácí ražby od mincí, které v zemi pouze obíhaly nebo na místní prostředí navazovaly nepřímo.
