Stříbrné mince z Brunšviku
Stříbrné mince z Brunšviku zahrnují ražby brunšvicko-wolfenbüttelských vévodů. Zastupuje je třetinový tolar vévody Karla I. z roku 1768 s jeho portrétem a skákajícím koněm, heraldickým znamením země, ražený podle konvenční měny, ke které Brunšvik přistoupil v 60. letech 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Ovládací prvky výpisu
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1713–1780) vládl od roku 1735. Roku 1745 založil v Brunšviku Collegium Carolinum a roku 1753 přenesl sídlo z Wolfenbüttelu do Brunšviku. Od roku 1741 působil v jeho službách mincovní odborník Johann Philipp Graumann, který tu razil zlatou minci zvanou karldor; později vytvořil pruskou Graumannovu mincovní stopu.
Ke konvenční měně, kterou roku 1753 dohodly Rakousko a Bavorsko, přistoupil Brunšvik spolu se Saskem a Hannoverem. Třetinový tolar z roku 1768 to uvádí přímo na rubu: pod skákajícím koněm a heslem NUNQUAM RETRORSUM – „nikdy zpět“ – stojí nápis XL EINE FEINE MARCK CONVENT. M., tedy 40 kusů z hřivny ryzího stříbra podle konvenční měny, hodnota 1/3 a iniciály mincovních úředníků. Líc nese portrét vévody v brnění a opis CAROLUS D. G. DUX BR. ET LUN. – „Karel z boží milosti vévoda brunšvický a lüneburský“.
