Stříbrné mince z Briegu
Stříbrné mince z Briegu (česky Břehu) pocházejí ze slezské mincovny, která razila nejprve pro lehnicko-břežská knížata a v letech 1676–1715 jako vládní mincovna Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Typickou ražbou jsou tříkrejcary s portrétem panovníka a iniciálami mincmistra Brettschneidera C–B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Břežská knížecí mincovna razila už na přelomu 13. a 14. století kvartníky a později haléře. Kníže Jan Kristián zde v letech 1621–1622 vydával tříkrejcary a čtyřiadvacetikrejcary, knížata Jiří III., Ludvík IV. a Kristián v letech 1651–1662 krejcary a tříkrejcary, čtvrt-, půl- i celé tolary a zlaté dukáty. Poslední knížecí ražby patří Jiřímu Vilémovi (1673–1675).
Vládní mincovnou se Břeh stal za Leopolda I. roku 1676. Pod správou mincmistra Brettschneidera se tu razily patnáctikrejcary, šestikrejcary a tříkrejcary; v letech 1677–1693 však mincovna stála. Po obnovení přibyly tolary, půltolary, krejcary, grešle i zlaté dukáty a pětidukáty. Tříkrejcar nese na líci poprsí císaře s věncem a hodnotu 3 v oválu, na rubu korunovaného dvouhlavého orla a iniciály C–B.
Za Josefa I. tvořily největší část produkce opět tříkrejcary. Naposledy se v Břehu razilo za Karla VI. – tolar 1713, tříkrejcary 1711–1713 a grešle s letopočty 1718–1719. Po Brettschneiderově smrti roku 1714 byla mincovna 25. února 1715 definitivně uzavřena.
