Stříbrné mince z Brna
Stříbrné mince z Brna pocházejí převážně z krátkého, ale bouřlivého období let 1619–1648, kdy v Brně po více než stoleté přestávce znovu pracovala mincovna. Typické jsou čtyřiadvacetikrejcary Ferdinanda II. z roku 1622, znehodnocené ražby takzvané dlouhé mince, ražené zde beze značky mincovny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Středověké mincovnictví na Moravě skončilo v posledním desetiletí 15. století a v 16. století se ho moravským stavům obnovit nepodařilo. Brněnskou mincovnu otevřeli až stavové roku 1619 za stavovského povstání. Mincmistrem se stal Hans Pecz, původem z Jáchymova; po porážce povstání razil dál pro Ferdinanda II. až do své smrti roku 1622. Moravské stavovské mince nesly šachovanou orlici a opis UNIO TE STANTE VIREBO.
Za dlouhé mince se razily mince s podstatně nižším obsahem stříbra, než měly mít; ryzost hrubších nominálů klesla asi na 125/1000. Ražbu v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích převzalo smlouvou z 18. ledna 1622 konsorcium Hanse de Witte, za něhož se v Brně razilo beze značky mincovny. Čtyřiadvacetikrejcar nese na líci poprsí panovníka a hodnotu 24 v kroužku, na rubu dvouhlavého orla a letopočet.
Po kaládě, státním bankrotu z prosince 1623, se v Brně razila opět plnohodnotná mince; v letech 1623–1626 tu vznikaly i biskupské ražby kardinála Františka z Ditrichštejna. Mincovna byla obnovena ještě roku 1646 pod mincmistrem Janem Konrádem Richthausenem. Jeho odchodem do Vídně roku 1648 činnost brněnské mincovny, a s ní vládní mincovnictví na Moravě, skončila.
