Stříbrné mince z Bukurešti
Stříbrné mince z Bukurešti pocházejí z rumunské státní mincovny založené roku 1870. Nejznámější jsou pětilei Karla I. Rumunského z let 1880–1885 se značkou B, ražené podle norem Latinské mincovní unie z roztavených ruských rublů, a pamětní stříbrná pětisetlei Michala I. Rumunského z roku 1941.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Rumunská státní mincovna byla slavnostně otevřena 24. února 1870 v přítomnosti knížete Karla I. Rumunského. Pracovala jen několik měsíců a razila zlaté dvacetilei a stříbrné jednolei na střížcích dovezených z Francie; po protestu Osmanské říše, jejímž vazalem Rumunsko ještě bylo, ražba ustala a stříbrné mince se vyrobily v Belgii.
Hned po získání nezávislosti se mincovna roku 1879 znovu rozběhla. Zákon z 28. března 1879 nařídil razit stříbrné pětilei podle norem Latinské mincovní unie – 25 g stříbra ryzosti 900/1000, průměr 37 mm – z ruských rublů ze státních pokladen. Od 27. listopadu 1880 přestaly být ruble v Rumunsku zákonným platidlem. Pětilei z let 1880–1881 nesou opis CAROL I DOMNUL ROMANIEI, po vyhlášení království v březnu 1881 CAROL I REGE AL ROMANIEI; pod znakem mají značku B a klas. V Bukurešti se razily do roku 1885.
Roku 1890 vznikly v Bukurešti naposledy zlaté dvacetilei a další rumunské mince se razily v cizině; budovu mincovny zbořili roku 1912. Nové sídlo mincovny bylo otevřeno 20. prosince 1935. Roku 1941 vydalo Rumunsko stříbrnou pětisetlei ryzosti 835/1000 s portrétem Michala I. Rumunského a postavou Štěpána III. Velikého, který drží model kláštera, a s opisem MOLDOVA LUI STEFAN IN VECI A ROMANIEI.
