Stříbrné mince z Českých Budějovic
Stříbrné mince z Českých Budějovic pocházejí hlavně z let 1569–1611, kdy tu mincovna Maxmiliána II. a Rudolfa II. zpracovávala stříbro z blízkého Rudolfova. Razila zlatníky a krejcary, od počátku 70. let tolary, jejich díly, bílé groše a peníze. Zlato nerazila; mince nesou značku lví hlavy nebo hvězdy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Novověká mincovna v Českých Budějovicích vznikla jako náhrada za pražskou, kterou roku 1568 ochromil mor. Praha se brzy vrátila k práci, přesto se v Budějovicích začalo mincovat v srpnu 1569. Mincovna zpracovávala výhradně stříbro z okolních dolů u Rudolfova. Od 90. let 16. století těžba upadala, a to nakonec vedlo k uzavření mincovny krátce po abdikaci Rudolfa II. roku 1611.
V prvních letech platil mincovní řád z roku 1561 se zlatníkovou měnou. Za Maxmiliána II. se tu razily zlatníky (60 krejcarů), půlzlatníky, desetikrejcary, dvoukrejcary a krejcary. S obnovou tolarové měny kolem roku 1573 přešla mincovna na tolary, půltolary, čtvrttolar, bílé groše a bílé peníze. Za Rudolfa II. přibyly dvoutolary a malé groše a tolary vznikaly téměř každý rok až do roku 1611.
Mince rozlišují značky vedoucích mincovny. Mincmistři Gebhart (1569–1578) a Kryštof Mattinghofer (1584–1611) užívali lví hlavu v různém provedení, správce mincovny Kryštof Schönfeld (1578–1584) šesticípou hvězdu a jen výjimečně iniciály C S.
