Stříbrné mince z Darmstadtu
Stříbrné mince z Darmstadtu razila mincovna hesensko-darmstadtských lankrabat a později hesenských velkovévodů – od ražeb 17. a 18. století přes korunní tolary první poloviny 19. století až po marky. V markové měně je značilo písmeno H, mincovna je razila v letech 1872–1882, pak práci převzal Berlín.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velmi vzácný stříbrný 20 krejcar z roku 1766 ražený v Hesensku-Darmstadtu za vlády lankraběte Ludvíka VIII. patří mezi nejvzácnější regionální ražby Svaté říše římské 18....
Ovládací prvky výpisu
V darmstadtské mincovně se v 17. a 18. století střídali mincmistři, jejichž iniciály se objevují na hesensko-darmstadtských mincích: Johann Sartorius (1654–1687), Andreas Koch (1744–1771) či Remigius Fehr (1772–1809). Andreas Koch vedl mincovnu za lankraběte Ludvíka VIII. Hesensko-Darmstadtského, který vládl v letech 1739–1768.
V prvních zhruba třiceti letech 19. století razilo Hesensko-Darmstadtsko podobně jako Bavorsko, Württembersko nebo Bádensko korunní tolary brabantského typu jako téměř jedinou velkou stříbrnou minci. Od roku 1817 vedl darmstadtskou mincovnu mincmistr Hektor Rössler. Korunní tolary zrušila až mincovní smlouva z roku 1857.
Po zavedení marky dostala Darmstadt mincovní značku H a razila s ní v letech 1872–1882; od roku 1883 už byla mimo provoz. Pětimarky velkovévody Ludvíka III. Hesenského vznikly v letech 1875–1876 v nákladu zhruba 438 tisíc kusů, dvoumarky v letech 1876–1877. Pozdější hesenské stříbrné mince nesou značku A, protože je razil Berlín.
