Stříbrné mince z Drážďan
Stříbrné mince z Drážďan pocházejí z hlavní mincovny saských kurfiřtů a králů, kterou založil kurfiřt August roku 1556 a která pracovala do roku 1887. Patří sem především tolary, jejich díly a groše od tolarů tří bratří přes ražby Jana Jiřího I. Saského po konvenční tolary 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Kurfiřt August Saský založil drážďanskou mincovnu roku 1556 poté, co zjistil, že mincmistři snižovali obsah stříbra v guldengroších. Soustředěním ražby na jedno místo chtěl mít hmotnost a ryzost pod kontrolou. Do Drážďan se ještě téhož roku přestěhovala mincovna z Freibergu, roku 1558 sem byla sloučena annaberská a do roku 1571 zanikly i Schneeberg a Lipsko. Drážďany se tak staly na dlouhou dobu jedinou mincovnou saského kurfiřtství.
Stříbrné ražby nesou značky mincmistrů. Iniciály HB patří Hansi Bienerovi, který mincovnu vedl od jejího založení do roku 1604. Pod jeho značkou vznikaly i tolary tří bratří s opisem FRATRES ET DUCES SAXONIAE – za vlády kurfiřta Kristiána II. Saského (1583–1611) nesly podobu jeho i jeho bratrů. Mincmistr Heinrich von Rehnen (1605–1624) zpočátku odmítal razit znehodnocenou minci v době kipper a wipper, později přišli Hans Jakob, Constantin Rothe a další.
Od roku 1763 se v Sasku razilo podle konvenční stopy, kterou tolar Fridricha Kristiána Saského ohlašoval opisem X EINE FEINE MARCK – deset tolarů z marky ryzího stříbra. Konvenční tolary z let 1763–1778 nesou značku EDC mincmistra Ernsta Dietricha Crolla. Lipská mincovna mezitím s přestávkami pracovala v letech 1669–1765. Od roku 1872 nahradilo značky mincmistrů písmeno E a 5. února 1887 se v Drážďanech razilo naposledy; ražbu převzala nová mincovna v Muldenhütten.
