Stříbrné mince z Ensisheimu
Stříbrné mince z Ensisheimu razila v letech 1584–1634 habsburská mincovna v alsaském Ensisheimu, sídle správy Předních Rakous. Jsou to hlavně tolary a jejich díly arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského a později Leopolda V. Tyrolského; Ensisheim byl po Štrasburku nejvýznamnější mincovnou Alsaska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrtolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby...
Ovládací prvky výpisu
Ensisheim v Horním Alsasku byl pod vládou Habsburků nejpozději od roku 1277 a roku 1431 se stal sídlem správy jejich předních zemí – habsburských držav v Alsasku, Breisgau, Aargau a u Bodamského jezera. Díky úřadům město bohatlo a v letech 1584–1634 se v něm razily i tolary. Mezi alsaskými mincovnami byl Ensisheim po Štrasburku nejdůležitější.
Ražbu zahájil arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, který vedle hlavní tyrolské mincovny v Hallu razil právě zde. Jeho tolary nesou na líci obrněnou polopostavu s arcivévodskou korunou a žezlem a na rubu znak s tituly, mezi nimiž nechybí landkrabí v Alsasku a hrabě z Ferrette (PHIRT); řada z nich je bez letopočtu. Pozor na záměnu: tento arcivévoda není totožný s císaři Ferdinandem I. ani Ferdinandem II. V Ensisheimu se razily i dvoutolary Rudolfa II. a tolary pro opatství Murbach.
Za třicetileté války razil v Ensisheimu tolary Leopold V. Tyrolský. Město bylo za války sedmkrát zpustošeno a správa se přestěhovala do Freiburgu v Breisgau; ražba tolarů skončila roku 1634. Vestfálským mírem roku 1648 připadlo habsburské Alsasko Francii.
