Stříbrné mince z Freibergu
Stříbrné mince z Freibergu pocházejí z hlavní mincovny míšeňských markrabat a saských kurfiřtů, která zpracovávala stříbro z místních freiberských dolů. Razila brakteáty, od 30. let 14. století široké groše podle pražského vzoru a nakonec tolary – až do přesunu mincovny do Drážďan roku 1556.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný kopový groš z období vlády Friedricha II. Saského patří mezi významné mince pozdního středověku. Ražba z mincovny Freiberg dokládá rozvinuté mincovnictví míšeňské...
Ovládací prvky výpisu
Mincovnu ve Freibergu založil s velkou pravděpodobností míšeňský markrabě Ota Bohatý (vládl 1156–1190); listinně je poprvé doložena roku 1244. Většina míšeňských brakteátů z let asi 1170–1300 vznikla právě tady a od 13. století byl Freiberg hlavní zemskou mincovnou.
Kolem let 1338/1339 zavedl markrabě Fridrich II. Míšeňský široký groš podle vzoru pražského groše, razený v Čechách od roku 1300. Následovala dlouhá řada míšeňských grošových typů: helmové, štítové, groše s židovskou hlavou, mečové, rohové a špičaté groše 15. století. Mincmistři je odlišovali značkami, například makovicí Nicolause Monhaupta v letech 1449–1456 nebo lilií Hanse Hausmanna v letech 1500–1541.
Od roku 1500 přecházelo Sasko na velkou stříbrnou měnu a Freiberg razil vedle grošů i zlatníkové groše, tedy tolary. Kurfiřt August roku 1556 zemské mincovny uzavřel a ražbu soustředil do Drážďan; přispěl k tomu i pokles těžby stříbra po roce 1550. Poslední freiberské ražby nesou značky mincmistra Andrease Alnpecka – šesticípou hvězdu a od roku 1554 orlí hlavu.
