Stříbrné mince z Grazu
Stříbrné mince z Grazu razila mincovna štýrského hlavního města pro Habsburky jako vévody štýrské. Nejznámější jsou tolary a dvoutolary Ferdinanda II. Štýrského, rodáka z Grazu, a jeho nástupců s titulem DUX STYRIAE; mincovna pracovala do roku 1772 a od roku 1766 nesla značku mincovny D.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Graz byl sídlem vládců Vnitřních Rakous. Narodil se tu Ferdinand II. Štýrský (1578–1637), od roku 1590 vévoda štýrský a od roku 1619 císař. Grazské tolary a dvoutolary s jeho jménem pocházejí i z let 1620–1621, kdy v Čechách vrcholilo stavovské povstání; česky se Graz nazývá také Štýrský Hradec. Jeho grazské tolary a dvoutolary mají na líci vavřínem ověnčené poprsí v brnění a na rubu korunovaný habsburský znak s řádem Zlatého rouna a titul ARCHIDUX AUSTRIAE DUX BURGUNDIAE STYRIAE.
Tolary a dvoutolary s týmž štýrským titulem se v Grazu razily i pro Ferdinanda III., Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Za Marie Terezie a Františka I. Štěpána přibyla konvenční měna; ražby Františka I. Štěpána nesou u orla dvojpísmeno G-R.
Od roku 1766 měla mincovna v písmenném systému habsburských mincoven značku D. Roku 1772 byla zrušena a o pět let později rozpuštěna.
