Stříbrné mince z Hallu
Stříbrné mince z Hallu vzešly z tyrolské mincovny, která roku 1486 vyrazila první velkou stříbrnou minci v Evropě. Tento guldiner se stal přímým předchůdcem tolaru a Hall se díky němu zapsal do dějin evropského mincovnictví jako místo, kde velké stříbro začalo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Mincovna v Hallu vznikla roku 1477, kdy se tyrolská ražba přestěhovala z Meranu do města nad řekou Inn. Přesun nebyl náhodný – Hall byl bohatý díky solným dolům v nedalekém Absamu, měl potřebný kapitál i řemeslnou tradici a ležel výhodně na obchodní cestě přes Alpy.
Už o devět let později se tu odehrálo něco, co změnilo evropské peněžnictví. Roku 1486 nechal arcivévoda Zikmund Tyrolský vyrazit guldengroschen, první velkou stříbrnou minci na kontinentu. Dosud platilo, že vysoké hodnoty se vyjadřovaly zlatem, zatímco stříbro sloužilo drobnému oběhu. Hall ukázal, že těžká stříbrná mince může zlatý dukát nahradit.
Myšlenka se ujala mimořádně rychle. O několik desetiletí později začaly podobné mince vznikat v Jáchymově a od jejich jména – joachimsthaler – se odvozuje slovo tolar, které se pak rozšířilo do většiny evropských jazyků a přes španělské dolary až k dnešnímu dolaru. Halský guldiner tedy stojí na počátku řady, která vede k jedné z nejznámějších měnových jednotek světa.
Tyrolsko mělo pro takový krok ideální podmínky. Vlastní stříbrné doly ve Schwazu patřily k nejvýnosnějším v Evropě a habsburští vládci země potřebovali reprezentativní minci, která by odpovídala jejich postavení. Velká stříbrná ražba s panovnickým portrétem byla zároveň platidlem i politickým sdělením.
Hall byl technicky napřed i později. V šestnáctém století se tu poprvé na světě uplatnil stroj na strojovou ražbu mincí, který nahradil ruční tlučení kladivem. Provoz mincovny sídlil na hradě Hasegg, kde je dnes muzeum připomínající její někdejší význam a kde se dochovaly i některé z původních strojů a nástrojů.
