Stříbrné mince z Hallu
Stříbrné mince z Hallu razila tyrolská mincovna z kovu nedalekých stříbrných dolů od roku 1477 do počátku 19. století. Patří k nim guldiner z roku 1486, předchůdce tolaru, tolary tyrolských arcivévodů ražené od roku 1550 i válcovým lisem a habsburské konvenční mince se značkami H–A a F.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Tyrolská zeměpanská mincovna se roku 1477 přestěhovala z Meranu do Hallu, protože odtud byly blízko stříbrné doly. Od roku 1483 se tu razily větší stříbrné mince, pfundnery a šestikrejcary, a roku 1486 dal arcivévoda Zikmund razit guldiner v hodnotě 60 krejcarů, předchůdce tolaru. Halské ražby patřily k vzorům, z nichž vycházel jáchymovský tolar.
Roku 1550 se v Hallu jako vůbec poprvé začalo razit válcovým lisem místo ruční ražby kladivem; rekonstrukce stroje z roku 1571 v dnešním muzeu je osm metrů dlouhá a denně vyrazila kolem 4 000 mincí. Roku 1567 přesunul arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský mincovnu na hrad Hasegg. Z Hallu pocházejí jeho tolary i ražby dalších vládců Tyrolska.
V konvenční měně se halské ražby Františka I. Štěpána poznají podle dvojpísmene H–A u orla, zavedeného roku 1746, od roku 1766 nesou písmeno F. V letech 1765–1774 k nim patřily iniciály mincmistra a vardajna A.–S. (Aschpacher–Stockhner), v letech 1775–1780 V.C.–S. (Clotz–Stockhner).
Za tyrolského povstání roku 1809 se v Hallu razily dvacetikrejcary a krejcary, nazývané podle vůdce povstání krejcary Andrease Hofera. Brzy nato halská mincovna zanikla.
