Stříbrné mince z Jáchymova
Stříbrné mince z Jáchymova vznikaly z krušnohorského stříbra v letech 1520–1670. Hrabata Šlikové tu začala razit velké stříbrné groše, podle města zvané jáchymovské tolary – a jejich jméno přešlo na celou evropskou rodinu tolarů. Po roce 1526 razila mincovna jako královská pro Habsburky.
Mincovna vznikla po objevu bohatých stříbrných ložisek u osady Konradsgrün v letech 1512–1516. Na základě sněmovního usnesení z 9. ledna 1520 získal Štěpán Šlik s bratry právo razit groše podle kutnohorského vzoru a také větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého a jeho dílů. Tyto velké mince se podle města nazývaly Joachimsthaler, brzy jen tolar. Protože nepatřily do české soustavy postavené na pražském groši, vyvážely se většinou do Saska.
Po smrti Ludvíka Jagellonského roku 1526 se mincovna stala královskou a Šlikové ji do roku 1545 provozovali jménem panovníka. Ferdinand I. Habsburský tu dal razit dvoutolary, tolary a jejich díly, pražské a nové groše, roku 1561 při přechodu na zlatníkovou měnu i zlatníky a desetikrejcary. Za Rudolfa II. a Matyáše Habsburského vznikaly opět tolary s díly, bílé a malé groše.
Za stavovského povstání razila mincovna mince za 48, 24, 12 a 3 krejcary, v období dlouhé mince za Ferdinanda II. Štýrského nominály od 150 do 3 krejcarů. Ferdinand III. přidal násobky tolarů. Těžba však od druhé poloviny 16. století upadala a válečné drancování výrobu dále tlumilo; poslední ražbou je trojkrejcar Leopolda I. z roku 1670 a o rok později byla mincovna zrušena. V 16. století se tu hojně razily i stříbrné jáchymovské medaile s biblickými výjevy ve váze tolarů.
