Stříbrné mince z Jičína
Stříbrné mince z Jičína razila v letech 1626–1634 vévodská mincovna Albrechta z Valdštejna. Vedle vzácných tolarů, dvoutolarů a půltolarů to byly hlavně tříkrejcary, jediné Valdštejnovy mince, které se ve větším množství dostaly do oběhu a přečkaly stažení po jeho zavraždění roku 1634.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Ovládací prvky výpisu
Albrecht z Valdštejna (1583–1634) vytvořil do roku 1625 v severovýchodních Čechách rozsáhlé panství a téhož roku se stal vévodou frýdlantským; od císaře Ferdinanda II. získal mimo jiné mincovní privilegium. Za sídlo si zvolil Jičín a zřídil v něm vévodskou mincovnu, která razila v letech 1626–1634. Druhou Valdštejnovou mincovnou byla Zaháň.
Ze stříbra vznikaly v Jičíně dvoutolary, tolary, půltolary, tříkrejcary a půlkrejcary. Zdroje kovu na Valdštejnově panství byly omezené, a mincovna proto zpracovávala hlavně mincovní pagament – mince stažené z oběhu, cizí neplatné a poškozené. Velké stříbrné mince měly pro vévodu především reprezentativní význam, v běžném oběhu se uplatnily jen tříkrejcary neboli groše, ražené ve větším množství.
Mincmistrem byl nejprve Jiří Reick, jehož značkou je slunce s lidskou tváří pod portrétem, od roku 1630 Šebestián Steinmüller se značkou rostoucího lva. Po Valdštejnově zavraždění v Chebu 25. února 1634 byla mincovna zrušena a jeho mince byly rychle staženy z oběhu. Proto jsou dnes kromě tříkrejcarů všechny jičínské ražby velmi vzácné; známa je i řada padělků tolarů.
