Stříbrné mince z Karlsburgu
Stříbrné mince z Karlsburgu, dnešní rumunské Alba Iulia, razila sedmihradská mincovna habsburské monarchie. Od roku 1766 je značila písmenem E, od roku 1868 zkratkou GY. F. podle maďarského jména Gyulafehérvár. Patří k nim dvacetníky, spolkové tolary a uherské zlatníky z let 1868–1871.
Sedmihradské město Alba Iulia, maďarsky Gyulafehérvár, dostalo jméno Karlsburg podle císaře Karla VI., který tu v letech 1716–1735 nechal postavit pevnost Alba Carolina. Numismatika řadí zdejší mincovnu k uherským. Na ražbách Františka I. Štěpána Lotrinského ji prozrazuje dvojpísmeno C–A, od roku 1766 písmeno E.
V letech 1765–1780 nesly karlsburské mince navíc iniciály úředníků mincovny: H.–G. (Hammerschmid–Gagia) do roku 1776 a H.–S. (Hammerschmid–Schickmayer) v letech 1777–1780. Je najdeme i na stříbrných dvacetnících, které razil Josef II. jako spoluvládce Marie Terezie. Od roku 1781 razil Karlsburg dukáty, dvacetníky, desetníky a trojníky, tolary ani půltolary ne.
Za Františka Josefa I. vznikaly v Karlsburgu i spolkové tolary; ještě roku 1868, po rozpadu německého mincovního spolku, jich tu vyrazili 168 304 kusů. Po rakousko-uherském vyrovnání přešla mincovna na uherské typy se značkou GY. F.: stříbrný zlatník nese hlavu panovníka s maďarskou titulaturou FERENCZ JÓZSEF I. a na rubu korunovaný spojený znak s opisem MAGYAR KIRÁLYSÁG. Roku 1871 byla mincovna zrušena.
