Stříbrné mince z Konstantinopole
Stříbrné mince z Konstantinopole zastupuje těžká stříbrná siliqua císaře Constantia II. (337–361), syna Konstantina I. Velikého, o hmotnosti kolem 3 g. Na rubu nese ve věnci nápis VOTIS XXX MVLTIS XXXX – slib k třicátému výročí vlády a přání čtyřicátého – a pod ním značku mincovny nového hlavního města říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Siliqua je malá tenká římská stříbrná mince 4. století. Jméno má nejspíš podle semene rohovníku, drobné váhové jednotky; jako váha znamenala jednu čtyřiadvacetinu solidu. Stříbrné mince Konstantina I. Velikého, které se tak označují, vážily zpočátku 3,4 g, těžká siliqua jeho syna Constantia II. asi 3 g a po reformě roku 355 klesla lehká siliqua na zhruba 2,2 g.
V Konstantinopoli se siliquy Constantia II. s nápisem VOTIS XXX MVLTIS XXXX ve věnci razily v letech 351–355 a znovu 355–361. Pod věncem stojí zkratka mincovny a písmeno dílny – mincovna jich tehdy měla až jedenáct.
